Bez duše 19. (konec)
autor: illyrias Tom dojede domů s Billem v pořádku. Matka už o ně měla strach. „No kde jste byli tak dlouho?“ Ptá se hned. „Učil jsem Billa řídit.“ „Ne, neučil, byli jsme pak ještě v krámě.“ „Učil, a on byl jen v
autor: illyrias Tom dojede domů s Billem v pořádku. Matka už o ně měla strach. „No kde jste byli tak dlouho?“ Ptá se hned. „Učil jsem Billa řídit.“ „Ne, neučil, byli jsme pak ještě v krámě.“ „Učil, a on byl jen v
autor: illyrias Tom řídil a Bill mu sem tam pomohl. „Je to skvělé.“ Okomentoval Bill jízdu. „Taky si myslím, už bylo na čase, abych měl auto.“ „Stejně ho za chvíli rozbiješ.“ Zasměje se Bill. „Hele, nejsem ty, jasný? Na rozdíl od tebe
autor: illyrias Bill jen polkne, bojí se promluvit, má strach, strach z Toma, a taky z toh,o že se rozhodnul špatně. „Bojíš se?“ Šeptne, hledí do těch vystrašených očí. „Ne.“ Zalže, nechce, aby Tom věděl o jeho strachu. „Proč mi lžeš? Vidím
autor: illyrias Ráno probudí Billa otravné sluníčko, hlavu má jak střep, z neustálého pláče jsou tu následky. Tak rád by chtěl, aby včerejšek byl jen sen. Jenže nebyl, byla to krutá realita. Bill se postaví a přejde ke skříni, jde si vybrat,
autor: illyrias Tom nešel spát, koukal se na vánoční pohádky, přitom jedl cukroví, které mu sestřička nabídla. Bylo mu líto, že Billa odmítl. Nemohl jinak, jak by se na něj měl koukat. Přišlo mu to hrozný, kdyby mohl, nechtěl by Billa vidět
autor: illyrias Bylo už šest hodin, všichni seděli u stolu, před sebou večeři, čekali na Toma, ten jedinej chyběl. „Hlavně, že jsem mu říkala, že tu má bejt.“ Protrhla ticho Simone. „Tak se trochu zpozdí, se nic nestane.“ Odpoví Gordon. „Tobě je
autor: illyrias Ahojík, moc mě potěšily vaše předešlé komentáře, krásně jsem si je pročetla a udělaly mi radost, jsem ráda že se vám to pořád líbí a komentujete x) vaše Illy =* Bill to vzdal, vrátil se domů, kde na něj u
autor: illyrias Všichni se sejdou u oběda, Simone pořád vypráví o tom, jaký hrozný to bylo bez jejího mladšího synka, a jak jim vztah přeje, jestli by nechtěli se dát registrovat, ale vypadá to spíše, že mluví sama se sebou. Nikdo jí
autor: illyrias Krádkej díleček, já vím, ale nějak to teď nestíhám psát, příště bude snad už delší x) „Cos to řekl?!“ Sylara to totálně vytočilo, Tom se zvedne ze země a postaví se naproti Sylarovi. „A proč se nezeptáš jeho?“ odpoví posměšně
autor: illyrias Druhý den, když se Bill probere, automaticky sáhne vedle sebe, co jej však překvapí, že tam není Sylar. Třeba je dole. Koukne na budík, co ukazuje málo po deváté, zas tak dlouho nespal. Vyleze z vyhřáté postele a obleče se
autor: illyrias Ti dva se líbali dlouho, ani si nevšimli postavy za oknem, co je celou dobu pozorovala a žárlila. Nevydržela se na to dál koukat, tak si šla raději zas lehnout. První, kdo se vzpamatoval z polibku, byl Bill. „Ne! Počkej!“
autor: illyrias Promiňte, že to tak dlouho trvalo, opravdu málo času x( A do toho ještě přišla lenost xD Když ono to jinak ale nejde, fotr se naučil to, že v 17:50 pustí internet a ve 21:49 ho vypne, nějak to nastavil,
autor: illyrias Rodiče se šťastně usmívaj, jsou rádi, že jsou všichni pohromadě. Sylar nevěří svým očím, kdyby mu to někdo řekl, nevěřil by. Bill neví, co si má myslet, ale aby to nevypadalo před rodiči blbě, tak Toma bázlivě obejme. „No, ahoj.“
autor: illyrias Ták a už se k tomu blížíme, Tomův obrat x) Můžete zatím hádat, co se stalo x) V příštím dílečku se to dozvíte, Tom totiž… Bill se další den probral dřív než Sylar, pomalu otevřel oči, viděl trošku zakaleně, bolelo
autor: illyrias Když už si Bill myslel že přijde o jazyk, dveře v místnosti se rozlítly a v nich stál Sylar, v ruce zbraň a mířil s ní na Toma, kterej se ho lekl, ale pořád držel svého bratra kleštěma za jazyk.