Bolí tě srdce? Vyléčím tě! 15. (konec)
„Tak ahoj, a dávej na sebe pozor Tome.“ Jen mě objala a já se musel smát.. Za těch pár dní jsme si na sebe zvykli.. „Neboj, budu.. Tak ahoj, Jen.“ „Ahoj a Tome??“ Ještě jsem se na ní otočil.. „Ať se ti
„Tak ahoj, a dávej na sebe pozor Tome.“ Jen mě objala a já se musel smát.. Za těch pár dní jsme si na sebe zvykli.. „Neboj, budu.. Tak ahoj, Jen.“ „Ahoj a Tome??“ Ještě jsem se na ní otočil.. „Ať se ti
,,Musíš jíst, jinak se odtud nevyhrabeš!! Tak slyšíš Tome?!“ Ignoroval jsem Carol jak jen to šlo, neměl jsem na ni náladu.. Bill se mi od včerejška neozval, takže jsem prostě bez nálady.. ,,Tome!!“ násilím si mě k sobě natočila, protože jsem celou
Už jen pár dní.. Už jen týden a půjdu domů.. Tady v nemocnici je to nesnesitelné.. Je pravda, že Bill za mnou chodí každý den a občas přijde i Andy, ale mohou tu být jen na pár hodin.. Jednou, nebo dvakrát, tu
Vešel jsem do Tomova pokoje.. Ležel bezmocně na posteli, v ruce napíchnutou jehlu a spal.. „Tome,“ zašeptal jsem a sedl jsem si na židli vedle jeho postele.. Do dlaní jsem vzal jeho ruku.. „Co mi to děláš?? Víš, jak jsem se o
„Tome?? Co je ti??“ Seděl jsem u snídaně a jen jsem si pohrával s kouskem housky.. Neměl jsem hlad.. Bylo mi všeobecně nějak divně.. „Tak, Tome.“ Máma do mě strčila, takže jsem jí konečně začal vnímat a přestal jsem myslet na uplynulou
„Tak jo.. Kdy už z tebe vypadne, co po mě chceš??“ zeptal se Bill a s lahví vody si sedl na pohovku.. Jen jsem se na něj ublíženě podíval.. „Tome, znám tě.. Je mi jasné, že tohle všechno bylo proto, aby si
„Tak Bille, dělej!! Máš už zpoždění!!“ křičím z chodby na bráchu, který se snaží vypadat pro mě hezky.. To ještě nepochopil, že mě se líbí pokaždé?? I kdyby na sobě neměl jediný kousíček make-upu.. I když, možná to není jen kvůli mě..
„Tak čau, Andy.. A zítra,“ křikl jsem ještě na Andrease a pak jsem se rozběhl za Billem, který už byl kus přede mnou.. Venku se šíleně rozpršelo a máma po nás zrovna v tuhle chvíli doma zatoužila, takže jsme museli ven, i
„Tome…Tome…“ Jen jsem se usmál a dál jsem jemně líbal vnitřní stranu Billových stehen.. Celou dobu Bill slastně vzdychal a volal mé jméno, což byla naprosto dokonalá hudba pro moje uši, ale ve chvíli, kdy jsem se prsty dotkl jeho prádla, zastavil
„Tak co po mě budeš chtít??“ zeptal se mě Bill sklíčeně a sedl si do křesla.. Jen jsem se na něj usmál a přišel k němu na vzdálenost jen pár centimetrů.. „Nech se překvapit,“ mrkl jsem na něj a zase jsem se
Chvilku jsem nechal bratra líbat mé rty, byl jsem docela v šoku.. „Co to sakra děláš?!“ vykřikl jsem a rychle jsem couval ke dveřím jeho pokoje.. Bill mě jen zaraženě pozoroval, nevydržel jsem ten pohled a vypadl jsem k sobě.. Teprve, když
„Tome?? Kde si byl tak dlouho??“ Rozhlédl jsem se kolem sebe, u stolu seděl jenom Bill.. „Kde jsou ti dva??“ zeptal jsem se ho místo odpovědi a sedl jsem si na svoje místo.. Dal jsem se zase do jídla, díky tomu, že
PO DVOU MĚSÍCÍCH „Tome!! Tome!! Musím ti něco říct!!“ Billův radostný hlas se nesl celým domem a po malé chvíli slyším i dusot na schodech.. Vlastně během těch dvou měsíců už jsem se jakž takž smířil s tím, že brácha chodí se
„Bille… Bože Bille.“ Mé vzdechy se nesly pokojem a já svými prsty proplouval bratrovými uhlově černými vlasy.. Laskal mě tak intenzivně, že jsem se nemohl krotit.. „Áááá, Bille,“ opět jsem zavzdychal, ale umlčel mě naprosto dokonalým polibkem.. Jednou rukou mi při tom
Jak dlouho už to může být?? Měsíc, dva, rok?? Už si nevzpomínám.. Jediné, co vím je, že ho miluji.. Už hodně dlouhou dobu pro mě znamená víc než jen bratr.. Má láska k němu teda rozhodně není sourozenecká.. Ani nevím, co bych