autor: Ainikki Tom Volno po americkém turné se nachýlilo ke konci a my se museli chtě nechtě na oněch pár dní, které zbývaly do Vánoc, přesunout z rodinného hnízda do hamburského bytu a zavřít se na chvíli do studia, kde jsme měli
autor: Ainikki „Všechny milé duše, které se věnujete čtení téhle povídky. Stále tak nějak sleduji vaše komentáře a pak hlavně rozhořčené a nenávistné reakce na „nebohou“ Leti. Nejdřív jsem si myslela, že se do toho nebudu vměšovat a nechám vás si o
autor: Ainikki Bill Tom na mě jen nevěřícně zamrkal. Okamžitě jsem se kousl do rtu a měl jsem chuť vrazit si facku. Že já raději vždycky nedržím jazyk za zuby a vypadne ze mě první věc, která se mi mihne hlavou. Svoji
autor: Ainikki Bill „Bille, už se prober.“ Jemně se mnou zatřásla čísi ruka a snažila se mě tak vytrhnout z blahodárného spánku. Neochotně jsem pootevřel jedno oko a zase ho se zaskučením zavřel. Světlo, prodírající se sem skrz žaluzie, bylo nepříjemně pichlavé
autor: Ainikki Bill Pozdravil jsem se s pár lidmi a zhruba po půl hodince jsem usoudil, že už bych mohl zanechat zdvořilostního konverzování a jít se nenápadně vetřít do Tomovy společnosti. U provizorního baru v rohu obývacího pokoje jsem si namixoval vodku
autor: Ainikki Tom „Scotty, vrať se sem!“ Volal jsem na to chlupaté tele, ale zareagoval, až když jsem hvízdl na prsty. Tryskem to vzal přes louku zpět ke mně. Poplácal jsem ho po hřbetu a podrbal za ušima. Vděčně vrtěl ocasem a
autor: Ainikki Tom Optimismus, který mi máma dopoledne nalila do žil, se mě tedy vskutku dlouho nedržel. Bill mi ho srazil hned, jak se vykulil z postele. Byl rozmrzelý a protivný. Zřejmě spal podobně jako já. Neustále si stěžoval na bolest hlavy,
autor: Ainikki Tom Převalil jsem se na záda a poulil oči do stropu. Letmý pohled na budík mě ujistil o tom, že ještě zdaleka nenastala doba mého obvyklého vstávání. Bylo něco málo po deváté ráno a já cítil, že oči se mi
autor: Ainikki Tom S nadějí, že už snad konečně tahle noční můra v podobě dvou kudlanek nábožných skončí, jsem nastoupil do letadla a zavrtal jsem se do sedačky. Dříve, než letuška začala rozdávat jakékoli pokyny k letu, jsem se přikurtoval bezpečnostním pásem
autor: Ainikki Naskládala do kufru posledních pár kusů oblečení a s nešťastným povzdechnutím objemné zavazadlo zaklapla. Nechtělo se jí ani věřit tomu, jak se všechno strašlivě zvrtlo. Nikdy by si nepomyslela, že se něco podobného stane, že zůstane sama… bez ní. Vzpomínka
autor: Ainikki Rozlícená postava se mihla hotelovou chodbou a ztratila se v jednom z pokojů. Napruženě odfukovala a snažila se zklidnit zrychlený dech způsobený svižnou chůzí. A rozhodně to nebylo jen oním sportovním výkonem. ‚On ji odmítl. Jak si jen něco takového
autor: Ainikki Tom Turné pokračovalo dál. Dny se zdlouhavě vlekly, přesto konec už byl v dohlednu. Zbývalo ještě deset dní. Kapka v moři, oproti těm týdnům, které jsem tu musel překousnout. Nevěděl jsem, jak to bude mezi Leticií a Billem, až se
autor: Ainikki Bill Příjemně naladěný jsem se vrátil zpět do autobusu. Pohvizdoval jsem si nějakou známou melodii a bezděčně jsem se sám pro sebe uculoval. Leti pro mě najednou představovala perfektní možnost, jak moci ignorovat zvláštní vlezlé myšlenky týkající se mého drahého
autor: Ainikki Noc zvolna ustupovala a nový den se probouzel do sychravého rána. Na obloze se líně plazily černé dešťové mraky a zabraňovaly tak slunci, aby rozehnalo tmu. Možná až milosrdné to okolnosti pro jednu dívku třesoucí se v poryvech nepříjemného větru za
autor: Ainikki Tom Druhý den jsem se probouzel a měl jsem pocit, že se mi asi rozsype hlava. Takhle mizerně jsem se necítíval ani po alkoholem hodně upravených večírcích. Nejspíš se na mně podepsalo to neustálé přemítání o Billovi, svých pocitech a
