autor: Ainikki Edit 31.8.: Omlouvám se autorce i čtenářům, ale zapomněla jsem na konec téhle povídky přidat ještě „Jak to bylo dál“, který mi Ainikki poslala dodatečně, tak kdo si všimnete, mrkněte se. Pa J. :o) Tom Neochotně jsem si prohlídl seznam
autor: Ainikki Tom Pozapomínal jsem na okolí, když jsem měl v náručí toho našeho chlapečka – ano správně našeho, dřív jsem to k sobě nijak zvlášť nepouštěl, ale teď už jsem věděl, že je náš, jen můj a Billův – a sledoval
autor: Ainikkimanip by Kozizi Bill Tiché odříkávání modliteb, které jednolitým a monotónním hlasem přednášel kněz, jsem vnímal asi jako šumění padajícího listí na podzim, o kterém také sice víte, ale věnujete mu pramalou pozornost. Stáhnul jsem se do vlastního světa myšlenek, nepřítomně
autor: Ainikki Tom Máma v autě samou netrpělivostí neustále poposedávala a pořád dokola se nás vyptávala i na ty nejmenší drobnosti týkající se jejího vnuka, že už se to její štěbetání začínalo pomalu stávat nesnesitelným. Ona mluvila vždycky hodně, ostatně v tom
autor: Ainikki manip by Kozizi Bill „Tak, slečno, podpis sem a sem.“ Zabodával doktor Green ukazovák na příslušné řádky formulářů, které měl komplet hotové do dvou dnů a jak slíbil, přijel až za námi. Leticii ochotně přidržoval desky, aby se jí dobře
autor: Ainikki Tom Ještě teď mám tendence se orosit, když si vzpomenu na ten Billův šílenej nápad se svatbou. Vím, že to mělo bezpochyby svá určitá pozitiva, Arianu bychom setřásli jednoznačně, ale to nic neměnilo na tom, že já bych se s
autor: Ainikki manip by emily_divine Bill Seděl jsem vedle Leti na kraji postele a poslouchal její zaujaté líčení o Alexovi. Ona ho dnes ráno viděla poprvé. Byl třetí den po porodu a jí se udělalo natolik dobře, že jí malého přinesli ke
autor: Ainikki Bill Čekání pokračovalo. Nervozitou jsem již měl téměř do krve rozhryzané rty a nijak mi na klidu nepřidala ani paní Smithová, která se zhruba po půl hodině vrátila s tím, že jí podrobnější informace neposkytli, a teď tu před námi
autor: Ainikki Bill Překulil se téměř další měsíc, který utekl jako voda. Ty dny jsem ani nestačil počítat. Byly vyplněné příjemnými chvilkami těšení se na to malé, ale bohužel i spoustou stresu, mezi který patřil hlavně strach o Letino zdraví. Její bříško
autor: Ainikki Tom Zvedl jsem hlavu od rozečteného plátku nějakých novin, když jsem uslyšel cvaknout zámek dveří, jak do něj někdo z druhé strany zasunul čipovou kartu. Vzápětí se v pokoji objevil ten, který mi celý den tak moc scházel. Neměl jsem
autor: Ainikki Seděla na židli, kterou si přisunula k oknu a sledovala dění venku. Chtěla mít výhled na branku jejich domu, kudy musel projít každý, kdo by chtěl zvonit u jejich dveří. Nic lepšího na práci neměla. Nesměla se namáhat, a ani
autor: Ainikki Tom Mazlivé a dráždivé laskání Billových rtů jsem poté, co jsem od něj slyšel příslib, že odjede sám, vyměnil za něco ještě mnohem něžnějšího a pomalejšího. Chtěl jsem si plně užít jeho opětovné blízkosti. Více jsem se na něj položil
autor: Ainikki Bill Zívnul jsem, div jsem si nevyhodil čelist z pantů a opět se zadíval na svůj odraz v zrcadle. Bylo k neuvěření, že ta obludnost, která na mě koukala, jsem já, ale co bych mohl čekat, když jsem půlku noci
autor: Ainikki Tom Den se nachýlil k večeru a já pořád tvrdnul u Alice. Jenže já si tak nějak nedovedl představit, že bych opustil tuhle oázu klidu, která mi tu u ní byla poskytnuta. Navíc už bylo pozdě na to, abych se
autor: Ainikki Tom Hověl jsem si na Alicině prostorné posteli, záda bohatě podestlaná polštářem, aby mě pokud možno nikde nic netlačilo, před sebou rozestavěné mísy s nejrůznějším zobáním od brambůrků, přes pistáciové oříšky, až po sladké sušené ovoce. Samozřejmě nechyběla pizza. Světlovláska
