autor: Muckátko :o* Zdravím vás čtenáři, den D právě nastal a tímto kulatým 60. dílem se s povídkou rozloučíme. Na semináři to všechno začalo a na semináři to taky všechno skončí. Doufám, že jste si příběh užili, jak jen to bylo možné,
autor: Muckátko :o* Udělat to oficiální Ráno po dost zásadní noci bylo pro oba chlapce výjimečné. Bill se vzbudil jako první a zamrkal do světla, které v pokoji panovalo. Trochu sebou zamlel a ucítil přikrývku, která ležela na jeho nahém těle. Podíval
autor: Muckátko :o* Po souvislém přečtení tohoto dílu sama nemohu uvěřit, že Bill z tohoto dílu je ta samá osoba, jako ten vystrašený uzlíček ze začátků téhle povídky. Jsem na něj neuvěřitelně pyšná! 🙂 Student učitelem Po perfektně stráveném odpoledni a báječné
autor: Muckátko :o* Nový začátek Víkendové stěhování Billových věcí nakonec proběhlo v naprostém klidu, bez žádných slz, proseb, přemlouvání nebo hysterických záchvatů. Těch věcí nebylo mnoho, proto si vystačili jen s jednou cestou autem. Byla pravda, že první noc v novém prostředí
autor: Muckátko :o* Nový domov číslo 2 Tom si oblékal kalhoty a zároveň mžoural na obrazovku svého notebooku. Občas na něco klikl, posunul kurzor nebo přepnul okna. „No, není to sem zrovna nejblíž, ale dá se to,“ konstatoval. „Jak daleko?“ zeptal se
autor: Muckátko :o* Zase jednou ahojte! Opět vám chci poděkovat za komentáře. 🙂 Povídka má už v pořadí 2. definitivní konec a u toho už zůstaneme. Už jen 5 dílů a dotkneme se cíle 🙂 Pěkné počtení přeje Muckátko :o* Realita Místností
autor: Muckátko :o* Příliš zaměstnaný Tomova hlava bolela. Ne. Ona přímo třeštila. Za těch několik dní v semestru si Tom opět odvykl do hlavy cpát nové informace, díky kterým mohl postoupit do dalšího semestru a posléze do dalšího ročníku. Měl pocit, že
autor: Muckátko :o* Nečekaný zvrat Tom seděl v rohu pohovky, loket zabořený v opěradle a hlavu měl opřenou o dlaň. Bez výrazu sledoval televizní pořad, aniž by mu věnoval extra pozornost. Díval se po místnosti, chvíli dokonce udříml, ale po většinu času
autor: Muckátko :o* Pro tvé dobro Tom sbíhal z patra, v kuchyni se napil coly, a hned nato zamířil do předsíně, kde začal hledat své boty. „Tomi?“ ozvalo z obýváku nejistě. „Jo?“ „Jdeš někam?“ „Jo, já… musím si něco zařídit, ještě než
autor: Muckátko :o* Je mi to líto Jörg s těžkým srdcem sledoval, jak Tom nakládá věci zase zpět do auta. Sotva se tu ohřáli a už odjíždí. Bill se s otcem rozloučil jen velmi krátce. Sedl si do auta – tentokrát na
autor: Muckátko :o* Ahoj všichni, tímto dílem začínáme odpočítávat deset dílů do konce. 🙂 Děkuji za předešlé komentáře. Jste báječní! Užijte si díl. Muckátko :o* Zapomenuté tváře Ráno se Tom probudil v prázdné posteli. Ležel uprostřed matrace, proto se otočil i za
autor: Muckátko :o* Dnešním dílem malinko přituhne. Všimla jsem si, že posledních několik dílů je to jako na houpačce. Jednou dole, jednou nahoře. Užijte si čtení a děkuji za komentáře! M. :o* Zapomenutá místa Simone zaklapla víčka od dvou plastových krabiček, ve
autor: Muckátko :o* Dotyky Hodinu po odchodu Simone a Gordona se Bill zavřel v koupelně, aby se trochu uvolnil. Jako znovuzrozený si zašel odložit všechny věci do svého pokoje a hned na to vklouzl k Tomovi. Zavřel za sebou dveře a v
autor: Muckátko :o* Změna je život Tom stál pod schody a díval se do patra. Doufal, že se Bill objeví každou chvíli, aby nemusel znovu volat, ale vypadalo to, že ani teď nebude mít štěstí. „Bille? Opravdu už musíme vyrazit. No tak…,“
autor: Muckátko :o* Ahojte všichni, zase jednou moc děkuji za komentáře u předchozích dílů! S povídkou se setkáváte na blogu už půl roku. Neuvěřitelné. Jste zlatí 🙂 Hezké počtení, Muckátko :o* Dnes je Tvůj den Tom se opíral o kuchyňskou linku a
