autor: B-kay betaread: Janule Taak a zase skončená povídka:).Doufám,že se vám líbila a chtěla bych mocky poděkovat za krásný komentíky, které jsem dostala:) jsem moc ráda a mooooc vás milujkuuuuu:-* …O dva měsíce později…. Gustavovu tvář konečně po dlouhé době poznamenává úsměv.
autor: B-kay betaread: Janule Nasupeně jsem si podložil pod hlavu polštář a nevlídně jsem se zahleděl na strop nad sebou. Na chvilku jsem přivřel unavená víčka, ale stejně to nemělo žádný smysl, protože jsem stejně usnout nemohl. Gauč byl nepříjemně tvrdej a
autor: B-kay betaread: Janule Jen co jsem vešel dovnitř, uhodila mě do nosu známá vůně… tuhle vůni bych rozeznal mezi všema, protože nic na světě nevonělo takhle nadpozemsky krásně… A Ema už vůbec ne… Takhle mohla vonět jenom jediná osoba… Osoba, kterou
autor: B-kay betaread: Janule Polibek je krásný vynález přírody, jak zastavit řeč, když už jsou slova zbytečná… Tak přesně takhle bych popsal začátek mé zkázy. Stačil k tomu jediný polibek… jeden jediný a já věděl, že jiné rty už nechci… jenom tvoje…
autor: B-kay betaread: Janule „Tak, a tohle máš proto, že ses nedokázal ovládnout!“ křikne po mně vztekle Gustav, což je bubeník naší kapely a můj skoro nejlepší přítel. Jeho oči čiší zlostí a jeho tvář je celkově tak nějak napnuta.„Gustav má pravdu,
