autor: Janule TOM „Deset!… devět!… osm!…“ řveme všemi pěti hlasy sborem, v rukách skleničky na šampáňo a odpočítáváme čas, kdy vyjde naše zbrusu nový album. „Sedm!… šest!… pět!…“ snažíme se sledovat přesný čas na nástěnných hodinách u nás ve studiu. „Čtyři!… tři!…
autor: Janule BILL „Musíte přece něco sníst, pane Kaulitzi,“ nutí mě sestra, abych se naobědval. „Jste tu třetí den a ještě jste pořádně nic nesnědl. Pan doktor se bude zlobit,“ snaží se mě donutit. Já ale nemám chuť… proč bych měl jíst,
autor: Janule TOM Není to hezkej pohled. Ze zbytků ohořelých zdí se ještě sem tam kouří… přestože jsou to už tři dny po požáru, je všude cítit spáleninu. Místo je ohraničeno červenobílou páskou, ale už tady není ani noha, která by hlídala,
autor: Janule TOM Na kraji Hamburku váhám, kam pojedeme první, ale nakonec zvítězí nemocnice. Na policii se můžeme zdržet klidně i pár hodin a než se dostaneme k Filipovi, může být pozdě. Chci vědět, co s ním je. Bill mi to odsouhlasí, takže zahnu
autor: Janule Po třech týdnech, v polovině července… TOM „Hmmmm… jasně… jo… dobře…“ poslouchám Billův telefonní rozhovor s Filipem. „Dobře, tak jo… měj se a zase se ozvi, jo? Čau. Pozdravuj nevěstu. Jo, jasně… ahoj,“ típne to konečně Bill a mobil odloží na kuchyňský
autor: Janule BILL „Sakra, to je ale pevnej zadek,“ plácnu si s chutí, když skončím masáž Tomových zad. Bráška jen spokojeně zavrní a trošku ho povystrčí, abych si ho ještě víc užil. Pomalu se k němu skloním, popotáhnu dolů boxerky, na každou půlku
autor: Janule BILL „Konečně usnul,“ naklonil se ke mně Tom ze sedadla spolujezdce, když zkontroloval Dejva, jak podřimuje vzadu v sedačce. Mrknu do zpětnýho zrcátka, usměju se a jenom kývnu. Vzápětí dostanu pusu na tvář, nic jinýho si Tom nedovolí, když řídím,
autor: Janule BILL „Dobře, tati, proberu to s Tomem a brnknu, jo? Pozdravuj Hanu,“ ukončím náš čtvrthodinový rozhovor a típnu telefon. Náš akční tatínek mi právě sdělil, že sehnal tu nejlepší možnou stavební firmu, která rychle a levně zrekonstruuje barák po dědovi. Táta
autor: Janule Vážení a milí :o), už je to tu zase… na vašich komentářích totálně závislá autorka se vrací na místo činu :o). Zdá se mi to neskutečné, že jsem se dopracovala ke třetí řadě svojí prvotiny, ale je to tak. Když
