Chaos v duši 8.
autor: Áďa Vzbudil jsem se hodně brzy ráno. Rozespale jsem koukl na mobil, kolik je hodin. 6:29. Zívl jsem a znovu sebou plácl na polštář. Nevnímavě jsem mžoural z okna na to, jak po skle stékají slzy deště a venku se chystá
autor: Áďa Vzbudil jsem se hodně brzy ráno. Rozespale jsem koukl na mobil, kolik je hodin. 6:29. Zívl jsem a znovu sebou plácl na polštář. Nevnímavě jsem mžoural z okna na to, jak po skle stékají slzy deště a venku se chystá
autor: Áďa Ach jo, kdo mě zase otravuje? pomyslel jsem si, když jsem šel otevřít. V tuhle noční hodinu mi snad už můžou dopřát trochu nočního klidu, ne? Nevrle jsem otevřel dveře. „Jé, ahoj,“ uvítal jsem poněkud zaskočeně Davida. „Promiň, úplně jsem
autor: Áďa Ukázalo se, že Tom měl nakonec pravdu. Dnešní koncert se skutečně vydařil. Hala byla plná a publikum se mnou komunikovalo více než ukázkově. Zpívali se mnou snad všechny písničky a já jsem ani nemohl koukat po živém mrtvém přízraku, který
autor: Áďa Do uší mi doléhalo prapodivné hučení. Nevěděl jsem, jestli je to spíš šumění nebo bzučení. Vím jen, že mě to probudilo a rozléhalo se to celou mojí hlavou. Nesouhlasně jsem zamručel a otevřel oči. „Dobré ráno,“ usmál se na mě
autor: Áďa Spokojeně jsem se usmál a pohodlně se natáhl na gauči. Nerad jsem to přiznal, ale i mně už náš tourbus po těch necelých dvou týdnech chyběl. Rozhlédl jsem se po něm, a když se zavřely dveře a náš řidič nahodil
autor: Áďa Vešel jsem do dveří. Sundal jsem si kabát, pověsil ho na jeho místo a nakoukl do kuchyně. Nikdo tam nebyl. David byl zřejmě u Toma. Vydal jsem se za nimi, nejdřív ale bylo ve scénáři zapadnout do koupelny. Umyl jsem
autor: Áďa Když jsem se probudil, Tom stále ještě spal. Pořád byl ještě přitulený těsně vedle mě a tiše oddechoval. Byl sice celý zpocený, když jsem mu však jemným pohybem pohladil čelo, přišlo mi, že už nehoří tak moc, jako před usnutím.
autor: Áďa Jemně jsem zaklepal na dveře. Chvíli jsem počkal a pak potichu vešel dovnitř. Zavřel jsem za sebou a došel k posteli, na níž ležel Tom, zachumlaný až po obličej v silných péřových duchnách. Položil jsem na noční stolek kouřící hrníček s lipovým čajem,