autor: Janule Vivian před chvílí odešla s nádobím od večeře a Niky zůstala zase sama. Seděla zabořená v měkkém křesle, pečlivě česala Kačenčiny blonďaté vlásky a bylo jí smutno. Stýskalo se jí čím dál tím víc po životě tam venku… zakazovala si
autor: Janule „Tak pánové, řekla bych, že už máte dost,“ přisedla si Dunja vedle dvojčat s pobaveným úsměvem na tváři. Chvilku je sledovala zpovzdálí a koordinace Billových pohybů už nebyla zrovna nejjistější… při svých pokusech o tanec sebou párkrát málem plácnul, klepal
autor: Janule „Kde máš Billa?“ zeptal se Gustav, když se Tom vedle něj posadil na sedačku ve společném obýváku. Tady se scházeli večer u televize, nebo když chtěli být jen tak spolu a kecat o všem možném. „Šel spát, nějak ho to
autor: Janule „Pane bože, tohle snad nemá konce,“ postěžoval si Bill Tomovi v jejich dárkovém kumbálu při pohledu na hromady balíčků, které je ještě čekaly. Škubal přitom další z papírů, a ani už pomalu nebyl schopen vnímat, co vytáhl z krabičky. Automaticky
autor: Janule Vivian zaslechla bouchnutí domovních dveří. Polekaně se od Niky odtrhla a s omluvným úsměvem ji pohladila po vlasech. Thorsten se vrátil, musela okamžitě nahoru. Poslední dobou ji omezoval i v tom, jak často směla chodit za svou svěřenkou, vadila mu
autor: Janule „Bože, to byl zase trapas,“ zaúpěl Tom, když konečně skončilo natáčení, vypadli ze studia a zavřeli se do šatny. „Nejradši bych ty naše zastřelil,“ dodal, když sebou praštil do křesla, sklonil hlavu a ukryl nešťastně tvář v dlaních. „Neblázni, zase
autor: Janule Niky ležela na posteli a četla si ve slovníku. Poslední dobou byla tohle jedna z jejích zábav. Hledala anglická slovíčka, která znala a učila se je v němčině. Bylo to docela zábava. Snažila se pokud možno nemyslet na to, proč
autor: Janule Bill znovu zmáčkl tlačítko přehrávání a oba bratři poslouchali důležité informace o dívce, kterou měl Bill za úkol najít. Brali to už jako společnou věc, byli přece dvojčata, odjakživa dělali všechno spolu, tak proč by měli najednou připouštět nějaké výjimky.
autor: Janule „Tome,“ zašeptal Bill do ucha spícímu bráškovi a políbil ho lehounce na tvář. Před chvilkou se s mámou vrátili z Berlína a místo, aby ho milující bratr vítal už ve dveřích, našel ho tady zavrtaného v peřinách, jak sladce oddechuje.
autor: Janule Krajina za oknem auta ubíhala rychle, máma řídila s grácií sobě vlastní, zatáčky řezala jako vždy, prozpěvovala si s rádiem, občas prohodila slovo s Meg, která seděla připoutaná na sedadle spolujezdce a celkově v autě vládla vlídná atmosféra. Bill se
autor: Janule Niky seděla na posteli, svaly ji sice ještě pořád bolely, ale měla přesto radost, že se jí to po vynaložené námaze podařilo. Přidržovala se Vivianiny ruky, aby mohla zkusit spustit nohy dolů a poprvé se postavit. Ano… už věděla její
autor: Janule Klíč se hlasitě otočil v zámku a Niky osaměla. Žena, která ji nejspíš měla za úkol hlídat, naznačila, že teď musí na chvíli pryč, ale ještě se vrátí. Niky jen kývla, že rozumí, posunková řeč, kterou ta paní používala, byla
autor: Janule „Co tam hledáš?“ zeptal se netrpělivě Bill, když se kompletně nahý Tom ještě svezl na zem a nejspíš se snažil něco najít. Bill už roztouženě čekal vleže na posteli, až se na něj jeho vášnivý milenec vrhne a on se
autor: Janule „Včera jsem byla v Berlíně na mimořádné schůzce Efka,“ začala Meg. „Normálně se scházíme čtyřikrát do roka, ale když je to naléhavé, sejde se rada a rozhoduje o případu, který nám byl svěřen. Ještě jsem ti vlastně neřekla, čím se
autor: Janule „Ještě,“ škemral Bill, když mu Tom něžně škrábal nahá záda. Miloval jeho doteky a ty, které mu způsobovaly husí kůži, zvlášť. Leželi na hotelové posteli, užívali si vzájemné blízkosti a mlčeli. Bill už Tomovi vyklopil každou minutu těch dvou dnů,
