Dar 7.
„Co si jako myslíš, že děláš?!?“ ozval se jí najednou za hlavou ostrý šepot. Lekla se tak, že málem slítla na zem. Tom stál s výhrůžným výrazem nad jejich postelí a byla na něm vidět zlost. „Co bychom dělali, líbáme se, nevidíš?“
„Co si jako myslíš, že děláš?!?“ ozval se jí najednou za hlavou ostrý šepot. Lekla se tak, že málem slítla na zem. Tom stál s výhrůžným výrazem nad jejich postelí a byla na něm vidět zlost. „Co bychom dělali, líbáme se, nevidíš?“
„Takže, chlapci…“ uvítal je správce nahrávacího studia. „Bydlíte všichni v jedný cimře, hulit a chlastat mi tam nebudete, nebo vás nakopu někam, páč potom smrděj záclony a kdo to má furt prát, že jo… Uklízet vám taky nikdo nebude, takže si ten
„Ale Meg, tohle přece nemůžu nikdy dokázat!“ rozčiloval se Bill, když se už poněkolikáté snažil zjistit, co je nakresleno na papíru, který má jeho učitelka před sebou na stole. List ležel lícem dolů, aby neměl šanci cokoliv zahlédnout. Měl na výběr z
Dýchal zhluboka v předklonu, aby se alespoň trochu uklidnil, než otevřel branku od jejich zahrady. Skoro celou cestu běžel, aby nemusel čelit zvídavým otázkám, kde se tak dlouho toulal. Bláhově si myslel, že svoji návštěvu u staré čarodějnice utají, ale jeho matka
„Teda Gustave, ty jsi borec!“ zvolal nadšeně Bill, když z opraveného mikrofonu zazněl první tón jeho hlasu. Byl sice poslepovaný, ale fungoval, a to bylo důležité. Skákal po zkušebně a v duchu viděl všechno, co si koupí za předem ztracené peníze, než
„Kluci, kdo z vás má maminku radši?“ ozvalo se z kuchyně. Oba věděli, že když mamka použije tuhle lstivou otázku, většinou bude chtít něco pro ně nepříjemného. Když byli malí, oba dva dychtivě přiběhli a křičeli jeden přes druhého: „Já, já, já!“
Citát z rozhovoru „24 otázek pro Billa“: „Věříš na nadpřirozenost (život po smrti, duchovní uzdravení atd.)? A jak se obecně stavíš k tématu tajemno? Stalo se ti už někdy něco „nevysvětlitelného“? Bill: „…Ohh… tuhle otázku jsem skutečně ještě nikdy nedostal! Takže, totálně