Das Ziel Nr. 484 10. (konec)
autor: Bitter „Tome ne… ne nechoď nikam, prosím… Tome, ne… buď tady…“ Vyhrkl Bill naléhavě a vrhl se mu kolem krku. Šílel z pocitu, že by se mohlo něco stát. Co když Tom odejde a on se vzbudí? Zase bude sám… Nebo…
autor: Bitter „Tome ne… ne nechoď nikam, prosím… Tome, ne… buď tady…“ Vyhrkl Bill naléhavě a vrhl se mu kolem krku. Šílel z pocitu, že by se mohlo něco stát. Co když Tom odejde a on se vzbudí? Zase bude sám… Nebo…
autor: Bitter Tom se chvěl nedočkavostí a možná trochu i strachy… snad poprvé v životě měl opravdu strach. Seděl v autě, pozorně sledoval svůj dům a bál se okamžiku, až všechna okna pozhasínají a on se tam vplíží. Co najde? A najde vůbec někoho? Seb
autor: Bitter „To snad není možný…“ Zakroutil Tom hlavou a musel se pousmát nad tím, jak absurdní tahle situace byla. Snaží se skoncovat s tím, co byl, s vražděním a se vším, jen aby byli s Billem šťastni, a právě proto teď sedí
autor: Bitter „Denny, za tebou.“ Broukl Tom a vykoukl zpoza jídelního lístku. Denny jen zalapal po dechu a vykulil na přítele oči. Málem ho nepoznal. Dlouhé světlé dredy vystřídal za černé copánky a oblečení, co měl na sobě, šlo naprosto v rozporu s jeho
autor: Bitter …“Jsi tak krásná…“ Šeptl a Bill ucukl. Chvěl se strachy, a co chvilku pošilhával po zapadlém revolveru. Musel se k němu dostat, nevěděl jak, ale musel, dřív než… „Ne!“ Vzepřel se Bill proti němu ve chvíli, kdy Sebova ruka zabloudila
autor: Bitter Zkontroloval stav kyslíku a když zjistil, že mu zbývají pouhé tři minuty, pomalu doplaval ke břehu, na kterém už na něj čekal Sebastien. Tom vyplivl náustek a konečně si sundal tu příšernou vestu. „Tohle už na sebe nikdy nevezmu.“ Zaklel a hodil ji
autor: Bitter Omlouvám se, že to trvalo, ale byli jsme pod vodou a na psaní nebyl vůbec čas a ani nálada… nikdy jsem si nedovedla představit takovou hrůzu, co se tady stala a naprosto mi to sebralo veškerou sílu cokoliv dělat, natož
autor: Bitter „Takže ty mi taky nic neřekneš, tak to je fajn, abyste se z Toma jednou všichni neposrali.“ Sykl Bill a prudce pohodil hlavou. Dlouhé vlnité vlasy tak shodil z ramen na záda a zelené oči se ještě víc zabodly do
autor: Bitter „Řekneš mi, co je to za akci, nebo to z tebe budu muset páčit?“ Zeptal se Bill, zatímco Tomovi, opřenému o jeho hruď, jezdil houbičkou po podbřišku. „Ze mě nic nedostaneš… víš, že mám výcvik.“ Usmál se Tom a vševědoucně
autor: Bitter „Bastard!“ Sykl Tom a mrskl rozčíleně novinama na stůl. Z druhé ruky odhodil i rohlík k snídani. Naprosto ho přešla veškerá chuť na snídani, kterou mu Bill s láskou tak pečlivě připravoval za to, že byl v noci u malého
autor: Bitter Tak a máme to tady, druhá část Das Ziel, tentokrát nr. 484. Od první řady je tam časovej posun, a to dost razantní. Tom a Bill (Cara) už jsou čtyři roky manželé, Tom dál s úspěchem vraždí všechno, co se