Denial 56.
autor: Mischy & Turmawenne BILL Když jsme došli ke dveřím, hned kartou odemkl. Nechal jsem ho vejít jako prvního, až jsem za námi nakonec dveře zavřel. „Chceš jít do sprchy první?“ zeptá se. „Běž napřed ty,“ odpovím mu šeptem a rozejdu se
Rubrika: Denial by Mischy & Turmawenne
Denial 55.
autor: Mischy & Turmawenne BILL Tom mě přestal hladit ve vlasech a popotáhnul nosem. „Řekl jsem mámě o tom, že jsem HIV pozitivní. Vypadala, jako by to byla naprosto běžná věc. Úplně jsem na ní viděl, jak se držela, aby neřekla –
Denial 54.
autor: Mischy & Turmawenne BILL Hned po tom, co uklízečka odešla, přišel Tom. Jen jsem k němu zvedl hlavu a lehce se na něj usmál. Měl jsem chuť se rozeběhnout a vrhnout se mu kolem krku. Jenže to je jen sen. „Zařízeno,“
Denial 53.
autor: Mischy & Turmawenne BILL „Vezmeme si taxi?“ zeptal jsem se jen tiše. Možná bych mu měl teď říct adiós a odjet, ale to nedokážu. Chci ho doprovodit na hotel. Pak klidně zase vypadnu. „My?“ otočí se ke mně s povytaženým obočím.
Denial 52.
autor: Mischy & Turmawenne BILL Byl jsem v práci a jen podepisoval nějaké papíry, když se mi rozdrnčel mobil. Podíval jsem se na displej, abych zjistil, kdo si mě žádá, ovšem překvapením pro mě bylo jiná předvolba čísla. Neznal jsem ji. Německo
Denial 51.
autor: Mischy & Turmawenne BILL Uteklo 14 dnů, dlouhých 14 dnů, ve kterých jsem stihl podat žádost o rozvod. Byl jsem si po tom všem naprosto jistý tím, že ať se teď už děje cokoli, s Barbarou nebudu ženatý ani o minutu
Denial 50.
autor: Mischy & Turmawenne TOM Bylo kolem deseti večer, když jsme s Billem leželi pod dekou v obýváku a koukali na Transformers 3. On ležel na zádech a já napůl na něm. Jsem rád, že je tady se mnou. Cítím se líp,
Denial 49.
autor: Mischy & Turmawenne BILL Poklidně jsem u Toma nadále ležel, jen ho zlehka hladil. Netrvalo to příliš dlouho a ten drobeček usnul. Proto jsem zeslabil tu hudbu a nechal ho spinkat. Podíval jsem se na něj. Cítil jsem, jak mě tlačí
Denial 48.
autor: Mischy & Turmawenne TOM Dnes mám za sebou první ozonizaci krve. Nebylo to nic příjemného a ani mně není dobře. Musel jsem tam po zákroku ještě tři hodiny ležet, než jsem se vůbec vzpamatoval a byl schopný postavit se na nohy,
Denial 47.
autor: Mischy & Turmawenne BILL Dny ubíhaly, čas se vlekl jako ten nejpomalejší mráček. Každý den byl stejný, nudný a fádní. V práci jsem proseděl co nejméně času. Nechtěl jsem tam být, když tam vedle nebyl. Poctivě jsem pracoval, takže jsem stejně
Denial 46.
autor: Mischy & Turmawenne BILL Nějakou dobu jsme si ještě hráli s Nicki, povídali si a hlavně si užívali jeden druhého. Společně jsme s Tomem uvařili, abychom se mohli ještě hezky pospolu naobědvat. Nicki si pošmakovala, což nám oběma udělalo radost. Bylo
Denial 45.
autor: Mischy & Turmawenne TOM Ráno mě probudilo podivné prohýbání postele. Jen jsem zamručel a nahmatal si Billovo horké tělo. Objímal mě zezadu rukou kolem pasu, ani se nehnul. Pouze mi pravidelně oddechoval za uchem. Hm, tak to on není. Náhle mě
Denial 44.
autor: Mischy & Turmawenne TOM Stále jen s ručníkem kolem pasu jsem se vrátil za Billem do koupelny. Už se pomalu utíral. Přivřel jsem dveře a pohladil ho po mokrých zádech. „Pustil jsem jí nějakou pohádku,“ sdělím mu, když odložím ručník na
Denial 43.
autor: Mischy & Turmawenne BILL Napekli jsme společně dost palačinek, všechno nějak poklidili a šli se najíst. Pořád jsme se museli smát, protože Nicki byla děsně zapatlaná. Šlehačku a kakao měla snad i na uších, ale cpala se. Byla vážně radost se
Denial 42.
autor: Mischy & Turmawenne BILL Zastavil jsem před Tomovým domem. Byli jsme předtím ještě něco málo nakoupit, hlavně kvůli Nicki. Zaparkoval jsem na volné místo, kam si prý auto nikdo nedával a usmál se. Jsem hrozně rád, že jsem mohl poznat jeho
