autor: Mischy & Turmawenne TOM Byl pátek, klidné odpoledne po náročném týdnu. Nakonec jsme s těmi Francouzi uzavřeli smlouvu. Byli opravdu milí a vstřícní. Po obědě, schůzi a prohlídce města jsme se nakonec rozloučili a oni s klidným svědomím odletěli zpět do
autor: Mischy & Turmawenne BILL Zůstal jsem sedět v obýváku. Jen jsem přemýšlel nad tím, co jsem to vlastně řekl. Mělo to vyznít úplně jinak, ale zformuloval jsem to absolutně špatně. Jsem idiot. Jde mi jen o péči o malou, rozvodem jsem
autor: Mischy & Turmawenne TOM Bylo už kolem pěti odpoledne, zatímco jsme se všichni neustále dobře bavili. Teda všichni kromě Barbary. Bavila se s námi, ale byla poměrně napružená a celkem toho i hodně vypila. Raději jsem si jí moc nevšímal a
autor: Mischy & Turmawenne TOM Probudil jsem se ještě dřív, než Billovi zazvonil budík na iPhonu. Přes závěsy procházelo jen minimum světla, takže jsem ani nemusel příliš mžourat na to stvoření vedle sebe. S úsměvem jsem ho chvíli sledoval a žasnul nad
autor: Mischy & Turmawenne BILL Trvalo ještě chvíli, co se s přivřenýma očima a tichými vzdechy sám připravoval na to, abych do něj mohl později vniknout. „Ahm,“ skousl jsem si spodní ret a pohladil ho dlaní jemně po zadečku. Semkl jsem rty
autor: Mischy & Turmawenne BILL Ve sprše jsme strávili poměrně dlouhou dobu. Za stálého líbání, hlazení a mazlení jsme se umyli. Ještě jsme ve sprše chvilku blbli, jednoduše jsme si užívali jeden druhého, ale pak mě Tom začal s úsměvem vystrkovat ze
autor: Mischy & Turmawenne BILL Celý svět kolem mě se v tento okamžik zastavil, vše kolem ztmavlo a Tom jediný zářil. Musel jsem zavřít na okamžik oči, jinak bych tento krásný okamžik, kdy mi vyznal lásku, neustál. V mém těle se rozhýřily
autor: Mischy & Turmawenne TOM „Tak už mi řekni, kam jedeme,“ žadonil jsem na Billovi v autě. Jeli jsme po dálnici kousek za město a sjeli na nějakou vedlejší silnici. „Noták,“ nakloním se k němu a začnu ho rty laskat pod ouškem
autor: Mischy & Turmawenne BILL Ráno jsem vypravil malou do školky, sám jsem se také připravil do práce a ruku v ruce s ní šel dolů. Na pohovce jsem viděl Barbaru. Probudil jsem ji, jelikož bylo už dost pozdě na to, aby
autor: Mischy & Turmawenne BILL „Tak a teď i panda,“ usměju se na Nicki, jakmile ji připoutám v autosedačce. Vedle ní jsem posadil tu obří pandu a na zem uložil tašku s dárky. Poté jsem dveře zavřel a podíval se na Toma.
autor: Mischy & Turmawenne TOM „Díky mockrát, nejdéle do patnácti minut budu zpátky,“ poděkuji řidiči taxi a zaplatím mu prozatím zálohu. Vystoupím z auta a rozejdu se ke vchodu do školky, kam chodí ten malej mrňousek Nicki. Mrzí mě, co všechno se
autor: Mischy & Turmawenne BILL Po nějaké době Tom odemkl. Zadíval jsem se na něj, ale on pouze tiše prošel. Podle všeho šel jen na toaletu, jelikož se po chvíli vrátil. Zrovna jsem pil, protože to byla v posledních dnech má jediná
autor: Mischy & Turmawenne TOM Zbývaly mi ještě dva dny do konce dovolený, tak jsem si je užíval plnými doušky, abych ani na jediný okamžik nemusel uvažovat nad Billem a nad tím, co se bude dít v práci po mém návratu. Něco
autor: Mischy & Turmawenne TOM Ležel jsem polonahý v posteli schoulený do klubíčka a utíral jsem si nudli společně se slzami, které mi kanuly po tvářích. Cítil jsem se jako odhozená hračka v příkopu, která po letech hraní už dítě omrzela. Bylo
autor: Mischy & Turmawenne BILL Následující den jsem si nepřál nic jiného, než aby mě někdo zabil nebo zahrabal hluboko pod zem. Večer jsem se s Barbarou šíleně pohádal. Řvala na mě jako nějaká osmihlavá saň, jen jí chyběl oheň. Vyčetla mi
