Seděli vedle sebe v autě, mlčeli a každý se díval okénkem na své straně ven na ulici. Bill si znovu a znovu připomínal lékařčina slova. Kdyby věděla to, co vím já… Zapadá to do sebe jako dětská skládačka, je to kvůli mně.
„Cože? To ne … to nemůže být pravda.“ Tom vyděšeně upíral pohled do matčiných očí. „Řekni, že to není pravda, že sis to teď vymyslela…“ Jeho pohled se stočil k Billovi. Ten jen stál jako krásná mramorová socha. Černé vlasy rámovaly bledý
A byl tady říjen. Krásné léto, které toho roku trvalo tolik měsíců, se pomalu loučilo a přenechávalo vládu podzimu, ulice pokrylo spadané pestrobarevné listí. Do začátku turné zbývalo pouhých deset dnů. Všichni z kapely začali pociťovat mírnou nervozitu, občasné brnění kdesi hluboko
Nenechal ho domluvit a hněvivě se přitiskl ke studeným rtům. Skousl jeho dolní ret, přejel po něm zuby. Bill se mu jediným pohybem vysmekl. „Pusť mě, slyšíš?“ Tomovy ruce ale byly rychlejší. Obratně si přidržel jeho tělo a posunul horké rty na
Bill se probudil do deštivého rána. Jako mávnutím kouzelného proutku bylo pryč krásné letní počasí, i když byl teprve začátek září, podzim už o sobě dal vědět. Obloha byla zatažená šedivými mraky, z nichž se každou chvíli spouštěly dešťové kapky, vítr honil
V autě se napětí mezi Gustavem a Tomem konečně uvolnilo. Gustav si dokonce vedle Toma sedl a po chvíli mlčení i sám začal hovor. Ve studiu na ně čekala příjemná, asi dvacetiletá moderátorka jménem Laura. Když se navzájem představovali, nikomu z přítomných
Od jejich posledního rozhovoru Gustav Toma totálně ignoroval. Napětí mezi nimi bylo natolik zřetelné, že i Georg, obvykle lhostejný k podobným situacím, zasáhl. „Může mi někdo říct, co se tady děje? Předevčírem v klubu se Bill choval jako blázen, Tom se naopak
Úderem osmé hodiny zkouška skončila. Kluci se pomalu rozcházeli domů, jenom Tom si pořád přerovnával kytary. Chtěl být poslední, čekal, až konečně všichni vypadnou a on bude moci jít za Billem. Chyběl mu, byli spolu sice celé odpoledne, ale Tomovi to nestačilo.
Bouchnutí dveří spustilo jako stavidlo proudy Billových slz. Zase ho ztrácím. Proč se musíme pořád hádat? Ono nám to klape fakticky jenom v posteli nebo v kapele. Jinak spolu asi být nemůžeme. Ale takhle jsem to přece nechtěl. Chtěl jsem, aby se
Během zkoušky Bill jenom zářil. Zpíval skvěle, dával do toho naprosto všechno. Ale ani ostatní nezůstávali pozadu. Prostě byla to jedna z nejlepších zkoušek, které kluci zatím absolvovali. „Tak, pánové, kdyby vám to takhle šlo na tour, máme tutově v ruce kontrakt na nové
Při převodu starého blogu se něco semlelo, tak jsem musela dát 8. a 9. díl k sobě. Pravděpodobně tu ten článek bude dvakrát, ale nedá se nic dělat. 🙂 J. :o) 8. Během zkoušky Bill jenom zářil. Zpíval skvěle, dával do toho
Čekal, že se dveře otevřou a tam bude stát Tom, ale nic takového se nestalo. Výtah sjel tiše do přízemí a nikdo zpátky nahoru nejel. Bill se zklamaně odlepil od dveří a vrátil se domů. Vlezl si do sprchy a nechal vodu,
Tom do sebe obrátil čtvrtého panáka tequily. Seděl u baru. Potřeboval trochu otupět. „Jsi tady sám?“ ozvalo se vedle něj. Přejel pohledem dívku, které neznámý hlas patřil. Měla krásný úsměv a velké tmavé oči. „Dáš si něco se mnou?“ Kývla hlavou a
Bylo už skoro poledne, když se Bill vzbudil, bál se otevřít oči, bál se, že se mu celá noc jenom zdála. Když je ale přece jen otevřel, viděl, že leží v Tomově pokoji, v jeho posteli a Tomovy dredy zabírají většinu polštáře.
Před domem už čekalo auto, které je mělo odvézt do studia. Bill se choval, jakoby se nic nestalo, ačkoli dobře věděl, co následovalo po jeho odchodu a dělalo mu to moc dobře. Bylo jen otázkou času, kdy Toma dostane, věděl, že když
