autor: Tenshi88 „Tomi, já nevím, jestli je to dobrý nápad…“ černovlasý chlapec sledoval svého bratra nedůvěřivým pohledem a kroutil hlavou nad jeho nápadem. Bylo to hrozně riskantní. „Bille, podívej. Jak dlouho už jsme nebyli spolu? Jen my dva? Hm? Uvidíš, bude to
autor: GossipGirl Čauky lidičky! Nejspíš mě ještě neznáte, protože tohle je moje první povídka. Měla by mít tři díly, ale kdo ví? Budu ráda za každej koment, ať kladnej nebo zápornej, protože tak aspoň budu vědět, co mám zlepšit, a jestli má
autor: KaKiNkAaA ^_^ Byli sami v hale, takže tady na ně taky nikdo neviděl. Tom Billa následoval těsně za ním na tribunu. Když došli nahoru, hned Billa namáčknul na jednu ze zdí. Bill ztěžka vydechl, ale pro tuhle chvíli nenamítal a ihned začal
autor: KaKiNkAaA ^_^ Ahoiii twincesťáci a úchylné dušičky <3 Rozhodla jsem se konečně sepsat jednodílovku, která mě jednoho dne napadla. Vlastně ani nevím jak, ale najednou, když jsem kouřila, dostala jsem tenhle nápad. Chvíli mi trvalo, než jsem se dokopala k tomu, abych to
autor: Doris Andreas div neproskočil leknutím stropem, když procházel kolem dveří jejich bytu v ručníku kolem beder a ozval se zvonek. Vzal za kliku a otevřel. Nechápavě si prohlížel muže, který stál za nimi. „Adam Lambert. Federální policie.“ Představil se, ukázal blonďákovi odznak.
pokračování On sám ale neměl momentálně moc co mluvit. Kdyby na sobě neměl svoje obří kalhoty, už by nejspíš byl sám kdesi zasunutý. Pokud by jeho nadržený bráška nebyl rychlejší. „A ty snad ne?“ popíchl Bill Toma a přirazil znovu k jeho
autor: S & Doris Bylo půl sedmé večer a kapela jela tourbusem do dalšího města. Do Španělska. Autobus se nepříjemně otřásal a Bill nadával. Seděl na pohovce s hlavou složenou na stole a držel se za hlavu. Třeštila mu. „Tomi, už to
autor: GingerBalletGirl Maledivy. Jeden by si řekl, krásné místečko na dovolenou. Čisté liduprázdné pláže, luxusní liduskromný hotel, malé liduprázdné městečko a krásná liduprázdná krajina. Jestli se vám zdá, že to přeháním se slovem liduprázdné, tak jste tady očividně ještě nebyli. Vždycky se
autor: Doris „Do hajzlu. Já se na to taky můžu vysrat.“ Ozývalo se Billovo nadávání z koupelny. Hodnou chvíli si toho nikdo nevšímal. Někteří ani nemohli, jelikož se věnovali sexuální činnosti. Jako třeba Gustav s Andrasem a Georg byl začtený do knihy. Což už
autor: Bitter „Vyhrál jsem… jsi můj… já vím, že tam jsi… vím to, lásko…“ Šeptal černovlasý chlapec a pozorně sledoval zrcadlo před sebou… Zrcadlo, dokonale odrážející jeho tvář, nepřítomné oči plné chtíče a oblečení potřísněné krví jeho nevinné oběti. Nevinné? Ne, ne pro něj, pro něj
autor: Sabča Zdravím! 🙂 Opět se vracím s něčím svým, s něčím jednodílným, s něčím, co zase aspoň trošičku (i když tentokrát vážně hodně neznatelně) rejpe do Georga, protože by to nebyla povídka ode mě, aby Georg neměl roli toho chytrého a chápavého kluka. 😀
autor: Sisa Po hodine cesty Tom zastavil pred obrovskou vilou. Tu býval ten hajzel. Vystúpil z auta a zamieril ku dverám. „Želáte si?“ spýtal sa bodyguard. „Áno. Prišiel som za pánom Kaulitzom.“ „Vie o vás?“ „Nie, ale povedzte mu, že viem, kde je jeho syn.“
autor: Sisa „Nie, šéfe, prosím ja, ja sa polepším, naozaj. Už nikdy to nespravím. Daj mi ešte šancu, prosím.“ Vzlykal Erik a pozeral do hlavne Andreasovej pištole. „Druhé šance nedávam, Erik.“ Uškrnul sa chalan sediaci na starej drevenej prepravke. „Šéfe, ja…“ nestihol
autor: Ivetka & Doris — druhý den — To, co se stalo mezi mnou a Billem, je prostě nepopsatelné. Prostě to nedokážu popsat, ale bylo to snad to nejlepší, co se mi poštěstilo. Když jsem nad tím ale hlouběji přemýšlel, přišel jsem na
autor: Ivetka & Doris Ahoj čtenáři, chci se předem omluvit, že jste ode mě už dlouho neviděli žádné pokračování z mých vícedílných povídek, ani žádnou mou aktivitu, ale střední škola už není sranda. Teď jsou prázdniny a mám v úmyslu vše napravit. Jako omluvu jsem pro Vás napsala
