autor: Tenshi88 Mladík si to sklesle vykračoval chodbou. Mířil do svého hotelového pokoje, aby konečně zahnal tupou bolest hlavy. Špatně se vyspal a ranní výčitky jejich manažera taky moc nepomohly. A ke všemu ty dva… když se díval na dvojčata, měl pocit,
autor: Teddy A/N: Přemýšleli jste někdy nad tím, že by Bill taky mohl být „tím zlým“? Atmosféra v sále vřela. Fanynek se tu dnes sešlo dvakrát víc než obvykle. Tohle měl být trhák a oni potřebovali jejich hlasové možnosti. Potřebovali jekot, smích
autor: Iwča Chci jen upozornit, že je to přepis z původně slashové povídky, takže to už možná někdo četl… i když si nemyslím. xD V době, kdy láska a manželství neměly nic společného, se našel princ, který se snažil zvolit lásku. Německé
autor: Bajik „Duše číslo 45 733 176 a půl,“ ozvalo se odněkud a já tušil, že to jsem určitě já. Vlastně musel jsem to být já, přede mnou už nikdo nestál. Ale… Něco mi tu nesedělo. „To jsi ty,“ řekla Dixie a
autor: Weroniqe Varování: moje úplně první povídka, takže nečekejte nic velkého a inteligentního XD Do začátku koncertu zbývá skoro půl hodina. Gustav a Georg jdou kolem šatny, kterou má Bill určenou k rozezpívání. Zaposlouchali se. Zvuky, co slyší, patrně Billovi patří, ale…
autor: Sisa Pozerám sa na pár hnedých očí. Pred pár mesiacmi v nich boli iskričky života a úprimnej lásky. Teraz sa v nich lesknú len plamienky nenávisti a niečoho, čo nedokážem identifikovať. Kde zmizol ten človek? Kam zmizol ten veselý, šťastný a
autor: Lussynka Takže jsem tady z dalším dílkem, je to divný, musím říct hned ze začátku xD a po pravdě si myslím, že se mi to vůbec nepovedlo, byl to takový nápad, ale nevěděla jsem, jak to napsat, tak je to nějak
autor: LucSinQa Do černého pokoje plného prázdnoty vstoupil pruh světla, vycházející z pootevřených dveří. Černovlasé klubíčko se krčilo v rohu postele a z očí se mu valily miliony slz. Slz, které byly plné bolesti, smutku a bezmoci. Chlapec si rychle setřel slzy,
autor: Bajik Ahoj, ahoj, ahoj:) jsem tu zase. Berte to jako takovou výplň, protože já na vás opravdu nezapomněla ;), jenom mám v poslední době problémy Dvojče dopsat a to samé vlastně s mýma upírkama. Věřím, že se to zlepší. Ehm, byla
autor: *Elínká* Tento díl je delší a na Vaše přání s happy endem 😛 „Tome… já… já se hrozně bojím.“ Řekl a málem se mu podlomila kolena. Nebýt Toma, spadl by. Ten ho ale rychle chytil a vzal do náruče. Pak spolu
autor: Error Girls Jsi můj anděl, anděl co mě chrání před vším zlým. I před tím, než to já zjistím, že by to zlé být mohlo. Někdy bych chtěl udělat to samé, jen pro tebe. Tak jako ty děláš vše pro mě
autor: Wera & Käthe wera17:21 Tom: Ahoj… (prohlídnu si ho od hlavy k patě…)… brácha… (ne, zase na mě lezou nemravné myšlenky) Käthe17:23 Bill: (kouknu na něj přes knížku) Ahoj… (a zase čtu) wera17:24 Tom: Co to čteš hezkého? (Romeo a Julie…
autor: *Elínká* 23:10 Červeně pulsující tekutina stékala po dříve dokonalých rtech, které teď byly vyschlé, odřené a zašpiněné od štěrku. Černovlasý, vysoký, před pár hodinami sebevědomý chlapec, se nyní shrbeně trmácel po úzké prašné cestě vedoucí do parku. Došel k malé opuštěné
autor: Elis Bille, nezapomeň… Vždycky jsem byl a budu tvým starším bráškou. Vždycky jsem byl a budu tvým ochranitelem. Bille, nezapomeň… I když je náš vztah teď víc, než sourozeneckou láskou, Víš kde mě najít, vždy budeš vědět, kde jsem. Bille, nezapomeň…
autor: Elis B: Tome? T: Copak? B: Věříš na osud? T: Možná… A ty? B: Hmm… možná… T: Proč se ptáš? B: Jen tak… T: Jen tak? B: Já… měl jsem sen. T: Byl to zlý sen? B: Ano… Ne… možná… T:
