Keep me in your memory
autor: Geheimnis Ahoja lidičky! :-* Tahle povídka mě napadla, když jsem poslouchala Linkin Park – Leave out all the rest. Budu ráda, když si tu písničku pustíte, až tohle budete číst. 🙂 A snad se vám ta povídka bude líbit 🙂 G.
autor: Geheimnis Ahoja lidičky! :-* Tahle povídka mě napadla, když jsem poslouchala Linkin Park – Leave out all the rest. Budu ráda, když si tu písničku pustíte, až tohle budete číst. 🙂 A snad se vám ta povídka bude líbit 🙂 G.
autor: tokiacckabetaread: Janule Věnováno: Sishe Já to prostě neumím. Nejdou mi psát prostě dlouhý povídky. Tohle je zas jedna krátká. Já se z toho asi zblázním. Každopádně moje ostatní povídky si můžete přečíst tady: www.tokiaccka-ff.blog.cz. A komentáře vždycky potěší x)) —Bill— „Ne,
autor: Ivetkabetaread: Janule Procházel se ztemnělou krajinou, myslíc na jedinou osobu, která dokázala za tak krátkou dobu změnit jeho život. Bál se – byl sám a stínů bylo tak mnoho. Už odjakživa se jich bál, nikdy ale ne tak, jako teď. Říkával,
autor: Mariabetaread: Janule http://www.youtube.com/watch?v=aSiaQpSQlXY&feature=related Když tato ffka vznikala poslouchala jsem tento song… Poslouchala jsem, neboť se tak cítím… I když podle mne nemá song s powídkou vůbec nic společnýho… ale i tak jsem to sem musela napsat… Jsem zamilován… Ano, jsem zamilován,
autor: Mariabetaread: Janule Když vznikala tato povídka, tak jsem u toho poslouchala Divokej západ a song V rytmu Thc. Sice tuhle cruu nesnáším, ale tenhle song se mi nějak zalíbil.xD Stojí zde na mostě. Na mostě, který se nachází na konci města.
autor: Maria a Geheimnisbetaread: Helushka ++ Bill Tak, a je to tady. Dneska máme s Tomem velký den, je nám totiž osmnáct let. A taky to je velký den, protože celou naši oslavu naplánovali Gustav s Georgem. A prý pro nás mají
autor: Liconabetaread: Janule Pomaly sa stmievalo a vrcholky stromov čechral jemný vetrík. Bol teplý a chlapec sediaci na múriku pod stromami sledoval jeho hrádky s tichým zaujatím. Posledné miesto, ktoré patrilo len jemu. Posledné miesto, kde mohol ešte snívať. Miesto, na ktorom
autor: IchbinTeufelinbetaread: Helushka Tahle povídka vznikla kdysi ve škole, v jedné volné hodině u nás ve studovně. Úplně jsem na ni zapomněla a vzpomněla si až teď…=oD ,,Už jsem doma!“ ozval se z chodby Tomův hlas, ale žádná odpověď nepřišla. ,,Haló,“ zavolal
autor: Týnkabetaread: Helushka Slyšel svůj vlastní dech, jak jej pronásleduje ve tmě kolem. Pokoušel se jít co nejrychleji, ale každý krok jím probíjel jako rána prudkou elektřinou. Jeho kroky se zamotávaly do obrovských vyplandaných kalhot, neustále zakopával… Každičký nádech ledového vzduchu snad
autor: Pawlinkabetaread: Janule Tomí Billa líbal s takovou vášní, že si o tom nikdy ani netroufal nechat zdát. Jejich dlaně chtivě ohmatávaly tělo toho druhého, jejich jazyky spolu rozpoutaly hříšný tanec a tiché steny jim z úst unikaly čím dál častěji! Tomovy
autor: Pawlinkabetaread: Janule V domě Kaulitzů panoval celkem klid. Bylo brzké dopoledne, když se dvě útlé nožky, navlečené v oranžových kotníčkových ponožek, s dusotem rozeběhly dolů ze schodů. Jejich majitel si vesele pobroukával nějakou dětskou písničku (ti zasvěcení by v tom nejspíš
autor: Geheimnisbetaread: Janule Temná noc nastala. Mnoho človíčků v posteli již zachumláno jest, sníce o lásce, štěstí či jiných příjemných věcech. Jeden nešťastník však ne. Klečíc před otevřeným oknem, v němž vlaje bílá záclona, modlí se. Spjaté ruce třesouce se, z očí
autor: Geheimnisbetaread: Janule Jsou to tuším dva měsíce, co se rozpadla skupina Tokio Hotel. Ach ano, je to tak. A vinu za to nesu pouze já, Tom Kaulitz. Asi bych měl začít od začátku.. Dobře, tak jo… Všechno začalo děsně nevinně. Byly
autor: Selenebetaread: Janule Tato povídka je volně psaná podle písničky od Linkin Park – The little things give you away A doporučuji abyste si ji k přečtení této povídky pustili. Po mých tvářích opět kanou trpké slzy žalu. Slané jako samotné moře
autor: tokiacckabetaread: Janule Věnováno Nice, Adelle Kaulitz, Adusce, Mišce a Barče. S plyšákama v rukou jsme vyběhli z rohu a sedli si na klín našemu nevlastnímu otci. Smáli jsme se. Očička nám svítila jako jasné hvězdičky večer na černé obloze. Začali jsme