autor: Becs Když Tom odešel, musel jsem si okamžitě objednat další drink a rychle ho poslat za tím předchozím. Co to se mnou prováděl? No, měl jsem dost jasnou představu, co se mnou prováděl, protože po jeho posledních slovech mi najednou začaly
autor: Becs „Ty mi voláš?“ zazněl v mobilu Georgův překvapený hlas. „Ano, Geo, já ti volám,“ potvrdil jsem mu a musel jsem se usmát. Byl to pořád stejný mamlas. „Pořádám v sobotu takovou menší akci a byl bych rád, kdybys taky přišel.“
autor: Becs „Jsi naštvaný?“ zeptal se mě Gustav opatrně, když Tom i jeho kamarád zmizeli za rohem a on se ke mně vrátil. „Nezlobím se,“ zakroutil jsem hlavou a upil ze svého, teď už teplého, piva. Povzdechl jsem si a zadíval se
autor: Becs „Tome. Tome! Vnímáš mě?“ ozval se mi u ucha čísi hlas, až jsem sebou polekaně škubnul. Posledních pár minut jsem jen tupě zíral do monitoru počítače. Chtěl jsem si projet nejnovější katalog se zbožím, který nám poslala Yamaha, ale byl
autor: Becs Promnul jsem si bolavé čelo a převalil se v posteli na záda. Hlava mi třeštila, jako bych vypil půlku baru, ačkoliv jsem se alkoholu ani nedotkl. Byl jsem v prdeli, a to dost solidně. Rozhovor s barmankami mě naprosto rozebral.
autor: Becs „Do leva. Do leva. Přihraj mi ji sem,“ vřeštěl nadšeně Georg a lehce přijal moji přihrávku. Vraceli jsme se domů z nedaleké hospody a kopali si při tom prázdnou plechovkou od piva. Večer s klukama probíhal v překvapivě příjemné atmosféře.
autor: Becs „Bille, prosím. Prosím, prosím, prosím, moc tě prosím,“ skuhral mi Gustav do telefonu, ale já jsem byl vůči jeho prosbám naprosto imunní. Nepřinutí mě. Nikdy. Ani za všechny prachy na světě. Není to prostě v jeho silách. A ani to,
autor: Becs Seděl jsem na staré lavičce a nechal teplé jarní paprsky, aby mi rozehřívaly tvář. Oči jsem nechal zavřené a pokřik dětí, honících se za míčem nedaleko ode mě, jsem vnímal jen okrajově. Znovu jsem viděl ty hluboké nevinné oči. Jejich
autor: Becs „Sakra Bille, kde jsi byl? Nejmíň půl hodiny už tě tady hledám. Myslel jsem, že jsi odešel domů,“ vybalil na mě Gustav, když jsem ho našel opřeného o stěnu. Bavil se s nějakým vyčouhlým klukem, takže jsem ho popadl za
autor: Becs Ahoj všichni, takže pokračujeme v krasojízdě v podobě další povídky. Jedu jako drak, co? 😀 Poprvé jsem se vydala na neznámou půdu, protože tentokrát kluci nejsou bratři. Doufám, že to na kvalitě nebude ubírat a povídka se bude i tak
