autor: Ketty So sweet and whorying… Schylovalo se k půlnoci, Bill, Tom, Gustav, Georg a celý jejich tým, se ale zdaleka nechystal jít spát, nýbrž ve velice rozjařené náladě oslavovali vítězství Comet. Ani jeden z nich nebyl zcela střízlivý a podle toho
autor: Ketty And it works. „Dále,“ zavolal Tom jednoho deštivého odpoledne, když zaslechl klepání na dveře svého hotelového pokoje. „Tomi…“ ozval se Bill zkroušeně, jakmile strčil hlavu do dveří. „Mně je smutno,“ postěžoval si a posadil se na Tomovu postel. „Hm…“ pokrčil
autor: Ketty Too much is not enough „Ale nakonec to nebylo tak strašný… myslel jsem, že to půjde hůř…“ usoudil Dave později. Už celý den vytýkal Tomovi, že si na koncertě nedokázal zachovat vážnou tvář. On si ale nemohl pomoct. Když se
autor: Ketty The word, that destroyed my life
autor: Ketty Cause you know I’m not able to refuse „Tak co jsi nám chtěl říct, Davide?“ vyptával se zvědavě Georg, když se konečně všichni sešli v soukromém salonku dole v restauraci. Bill, Tom, Gustav, Georg a David, který si teď nervózně
autor: Ketty The innocent sins we do „Haach ano…“ oddechl si Bill, protáhl svá rozlámaná záda a svalil se na obrovskou postel svého hotelového pokoje. Konečně se taky jednou pořádně vyspí v opravdové posteli a ne v tourbuse, kde ho po jedné
autor: Ketty Obscured plan „Davide?“ David zmateně zvedl oči od dva dny starých novin, když zaslechl své jméno. „Ano, Dave?“ „Viděl jsi už tohle?“ Dave k němu natočil svůj notebook. „Jo, to je fanouškovský oficiální forum, ani to nečti, je to samý
autor: Ketty Takže..x) Pokud to všechno vychází tak, jak má, je právě 13. září 2009 a nastává okamžik, na který jsem se těšila asi tak od února 2008, kdy jsem začala psát tuhle povídku – zveřejnění prvního dílu Hate. Jak už to
