Help me forget 15. (konec)
autor: Kiro A je to tady. 🙂 Děkuji moc všem, kteří to tu se mnou a mou povídkou vydrželi a chci vám moc a moc poděkovat za komentáře, které mě vždy moc potěšily a dodávaly mi chuť psát dál. 🙂 Konec sice
autor: Kiro A je to tady. 🙂 Děkuji moc všem, kteří to tu se mnou a mou povídkou vydrželi a chci vám moc a moc poděkovat za komentáře, které mě vždy moc potěšily a dodávaly mi chuť psát dál. 🙂 Konec sice
autor: Kiro Takže už se opravdu blížíme ke konci. Toto je předposlední díl. Končí poněkud otevřeně, takže si už můžete tipovat, jak to skončí, popravdě, sama to ještě nevím, takže možné bude všechno :D. No ale už víc prozrazovat nebudu a vzhůru
autor: Kiro Tak tu máte další díl :))… Opět žádné zásadní změny nenastanou, ale ještě přeci jedna velká věc je před námi :D… ale na tu si počkejte. Teď si užívejte klidu, který klukům neúprosně ubíhá. Prudké ranní slunce donutilo Toma otevřít
autor: Kiro Myslím, že tímhle dílem většinu z vás potěším, ale bohužel zároveň musím oznámit, že se neúprosně blížíme ke konci. Ale nenechte se tím zmýlit, ještě stále se máte na co těšit :). Už to ale opravdu vidím jen tak na…
autor: Kiro Však to znáte, nic se neděje, ti dva mají čas na vzájemné cukrování ;). Takže dost kecání a hurá do čtení! Bill se ráno probudil a všude kolem sebe cítil Tomovu vůni z polštářů a peřiny. Chtěl by tu takhle
autor: Kiro Jak už to v každé povídce bývá, tak i v této nyní nastává období, kdy se nic zásadního neděje a prostě to vše nějak plyne. Ale doufám, že to vás od čtení neodradí, však to, co nás ještě čeká, bude
autor: Kiro Dobře, má poznámka k minulému dílu, že jde o ulehčení, byla podle všeho mylná :D. Takže u tohoto dílu si myslím, že už si ji mohu dovolit. Mám pocit, že vás tento díl hodně potěší, ale abyste se neradovali předčasně,
autor: Kiro Tak jsem tu s dalším dílem :)) …uznávám, že minule to skončilo poněkud napínavě, takže dnes vás nechám vydechnout a nic závažného se dít nebude, no i když jak se to vezme :D. Takže dost povídání a enjoy. Billovi se
autor: Kiro Moc se omlouvám, že mi to trvalo o něco déle než obvykle, ale znáte to, škola a ostatní okolo mě prostě úplně vyšťavuje, takže jsem ráda, když se k psaní vůbec dostanu. 🙂 Ohledně tohoto dílu… věci se nám dají
autor: Kiro Tak tu ode mě máte další díl 🙂 Moc se nám toho tentokrát nestane, ale i tak doufám, že se bude líbit. Bill vběhl do svého pokoje, vlezl si do postele a zachumlal se do peřiny. Zaposlouchal se, vypadalo to,
autor: Kiro Tak tu máte ode mě další díl 🙂 po oznámení doktorů by to chtělo něco na uvolnění atmosféry, co říkáte? Takže v tomto díle se budeme trochu věnovat vztahu dvojčat a zapomeneme na problémy. :)) Užijte si to 😉 (dokud
číst celé statistika autor: Kiro Tak tu máte další díl Help me forget :)). Jsem moc ráda, že to čtete a že se povídka líbí. Soudě podle komentářů u minulého dílu, kterými jste vyjadřovali soustrast Tomovi, mám obavy, že Vás tento díl
číst celé statistika autor: Kiro Takže, v tomto díle už se nám konečně dají věci trochu do pohybu. Doufám, že se bude líbit. Jinak mockrát děkuji za komentáře u minulého dílu. :)) Enjoy 😉 Billa ráno probudily ostré sluneční paprsky pronikající oknem
číst celé statistika autor: Kiro Ahoj :)) tak Vám posílám další díl Help me forget. Chci říct, že mě komentáře u prvního dílu velice potěšily, takže Vám tímto moc děkuji. 🙂 Tom hodil do tašky poslední kupičku oblečení a zapnul zip. Tašku
číst celé statistika autor: Kiro Ahoj :)) Toto je moje první twc povídka… doufám, že se bude líbit. „Tak co na to říkáš, bráško?“ zeptal se Tom stojící opřený o stůl svého dvojčete, sedícího na posteli. Bill jenom dál nepřítomně zíral před