Homeless – epilog
autor: S Zlata, obdivovatelé Bezdíka 😉 ukecali jste mě, abych napsala epilog. Mnozí z vás to chtěli a potřebovali jste se ujistit, jak to bylo dál a zda se Tom dozvěděl, že jsou s Billem dvojčata. Máte to tu. Autorkou epilogu jsem
autor: S Zlata, obdivovatelé Bezdíka 😉 ukecali jste mě, abych napsala epilog. Mnozí z vás to chtěli a potřebovali jste se ujistit, jak to bylo dál a zda se Tom dozvěděl, že jsou s Billem dvojčata. Máte to tu. Autorkou epilogu jsem
autor: S & Doris Bill už po několikáté kouknul do kalendáře. Bylo 23. prosince večer. Nějak si nedokázal plně uvědomovat, že to jsou snad první Vánoce, kdy nebude sám. Bývával se svými adoptivními rodiči, ale tohle bylo jiné. Prožije štědrý den s
autor: S & Doris Užijte si předposlední díleček 😉 „Same, já ale vůbec netušim, co mu mám koupit.“ Zaksichtil se Tom, když procházel jednoho obchodu a rozhlížel se po sortimentu. „No a kdo to má vědět? Já s ním nežiju.“ Zakroutil Samuel
autor: S & Doris Uběhlo pár dní od onoho, pro Billa nepochopitelného, zjištění. Den, kdy se mu zamotal svět před očima a obrátil se od základů naruby. Den, kdy se Bill zhroutil a upadl do konsternovanosti a deprese. Celé dny a noci
autor: S & Doris Bill skoro celou noc nespal. Nemohl usnout, když byl v bytě sám. Byl to nezvyk a bylo mu to nepříjemné. Vypotácel se z postele a zapadl do koupelny. Byl pevně rozhodnutý, jak stráví dnešní den. Měl v plánu
autor: S & Doris „Ne, Samueli… Prostě… Mě vyhodil. Nemám kde být,“ vydechl zkroušeně Tom. Právě stál na autobusové zastávce s kufrem u nohou, batohem na zádech a mobilem u ucha. „Já vůbec nevím… Netuším… Určitě to myslel vážně. Hádali jsme se
autor: S & Doris Listopad se přehoupnul v prosinec, a sněhové vločky byly stále častější záležitostí. Bohužel pro Billa to ale také znamenalo období ne zrovna dobré nálady. Pochmurné počasí neměl rád a nyní k jeho nabručenosti napomáhal fakt, že Tom už
autor: S & Doris Tom ztuhnul a propuknul v opravdu maličkatý, uvolněný smích. Pod schody se jeho tichý hlas příjemně rozléhal. Byla tma a zima. „Ty nestydo,“ kousnul ho Tom jemně do nosu. Bill se něžně zaculil a pokrčil nos. „Chci to
autor: S & Doris Bill v tichosti kráčel vedle Toma a v rukou svíral kelímek s horkým čajem. Foukal do něj a vycházející párou si nechával ohřívat tváře. Moc toho nenamluvil, co odešli ze hřbitova. Ani nevěděl, co by měl říct a
autor: S & Doris Zmrzlý sníh křupal pod podrážkami bot. Billovy zimní boty od Balmain s kožíškem uvnitř jej příjemně hřály a nechávaly jeho nohy v teple. Bill byl ve všem tom stresu z nekomunikace s Tomem několikrát vykoupit obchody s módou.
autor: S & Doris Uběhnul týden od Tomova zápisu do školy. Kalendář psal 2. listopadu. Bylo to celkem zvláštní, ale ne nečekané, když již dva dny začal padat sníh. Tom s Billem dny trávili převážně doma. Jejich nálada byla stále na bodu
autor: S & Doris „Do prdele, Tome, kde mám ty nový stíny?“ Pochodoval Bill rozčileně po bytě a hrabal se v každé ze svých tisíce kabelek aby našel stíny za nechutnou sumu. „Jak to mám vědět? Já je nepoužívám.“ Zakroutil Tom hlavou.
autor: S & Doris Bill s Tomem se vedli ruku v ruce. Důvěrně spletené prsty do sebe. Každou chvíli zastavovali a darovali si letmé polibky na rty. Potkat je kdokoliv, řekl by, že jsou právě zamilovaný, šťastný pár. Bill cítil v srdci
autor: S & Doris Tento díl je jaksi speciální. Moc jsme si ho s Doris užily. Tomův dárek pro Přízraka. Billa. Jedna hodina ráno. Bill s Tomem se z bytu vyhrabali celkem rychle. Bill na sebe navléknul několik triček a mikin s
autor: S & Doris S Tomem se zamotal svět. Jako by mu nestačila představa normálního sexu před kamerou. „Cože?“ Vypadlo z něj. Bill zatnul zuby. „Nenuť mě to opakovat. Slyšel jsi dobře.“ Vzdychnul Bill a kliknutím myši nechal nabíhat video. Vždycky to