autor: B-kay Čím déle nad tím přemýšlela, tím více si uvědomovala, že udělala velikou chybu, když se jej na to zeptala tímhle způsobem. Bylo to od ní dost hrubé. Měla svou otázku alespoň jinak položit. Nechtěla jej urazit, nebo mu nějak jinak
autor: B-kay Udělal jsem chybu, ale věřím, že ty odpouštět umíš Ozvěna tichých kroků se pomalu linula zahradou. Všude kolem se rozléhal tmavý stín pozdního večera. Osoba, jež nejistě kráčela ke svému cíli, se nejednou zarazila uprostřed kroku. Váhal. Má jít dál?
autor: B-kay Milování u vodopádu „Když jsem tady byl naposled, byl jsem ještě dítě,“ stáli jsme u malého jezírka, na jehož hladině se odráželo zářivé slunce. I když nebylo příliš teplo, slunce lehkému větru dodávalo zvláštně příjemnou atmosféru. Kolem nás se procházelo
autor: B-kay Milování u vodopádu Díval jsem se, jak září, když se na ni vesele usmíval. I když jej možná ještě nezahojené rány bolely, nedával to najevo. Vypadal opravdu šťastně. S letmým úsměvem jsem sledoval jeho krásnou tvář a ve chvílích, kdy
autor: B-kay Přešlo několik dní, já si však vůbec neuvědomoval, že by čas kolem mě plynul… Od člověka, který kdysi neměl vůbec nic, a najednou držel své štěstí v nejisté náruči, byste ani nic jiného očekávat nemohli. Přesně tak. Předtím jsem neměl
autor: B-kay Send it on-Pošli to dál… (Bill) Udělal bych pro něj cokoliv na světě. Úplně cokoliv, ale společné sprchování mi nepřišlo jako nejlepší nápad. I přes všechny ty rány a modřiny to byl pořád kluk, kterého jsem miloval a po kterém
autor: B-kay O necelou hodinu později se dveře jeho pokoje opět otevřely. Tom, který zaznamenal ten zvuk téměř okamžitě, si v duchu přál, dokonce se modlil, aby to nebyl Bill. Žádal přeci Simone, aby mu za ním nedovolila jít. Nechtěl, aby jej
autor: B-kay Zavřel jsem oči. Snažil jsem se usnout, ale nešlo to. Hlavou se mi honily různé myšlenky, většinou směřující k tomu, jaké to bylo před tím, než jsem Toma poznal. Těch několik dlouhých měsíců jsem většinou proseděl v tomhle pokoji v
autor: B-kay I po několika dlouhých minutách se naše pozice neměnily. Tom mě neustále držel ve svém náručí a já si najednou přišel tak křehký. Bylo to úplně poprvé, co jsem si připadal křehčí než on. Poprvé, co jsem potřeboval cítit pocit
autor: B-kay „Nemůžu tomu uvěřit,“ zašeptal mi do vlasů, jak mě pořád silně objímal. Tulil si mě k sobě, líbal mou tvář, neustále se mě měkce dotýkal. Z očí mu stékaly drobné slzy. Lhal bych, kdybych řekl, že mně do pláče nebylo.
autor: B-kay Simone nervózně posedávala na posteli ve svém pokoji a počítala minuty, po které se ti dva nevraceli. S každou další minutou její strach a úzkost rostly. Neměla jim dovolit odejít! Ani jednomu! Srdce jí tlouklo přesně tak splašeně jako tehdy,
autor: B-kay Několik minut potom, co jsem dovolil Billovi, aby šel se mnou, mě přemohla zvláštní beznaděj. Cítil jsem neovladatelný strach a úzkost, že se opět vrátím na místo, které jsem z celé duše nesnášel. Na místo, kde jsem byl tak osamělý.
autor: B-kay Simone nemohla dlouho do noci usnout. Pořád ji hlodal červíček svědomí. Nemohla si odpustit, jak ošklivě se k Tomovi zachovala. Uvěřila Andreasovi každé slovo, každé hloupé obvinění vůči Tomovi. Ve chvíli, kdy jej poprvé spatřila na chodbě, prostě nepřemýšlela. Jednal
autor: B-kay Minuty pomalu ubíhaly, já jsem je ale vůbec nevnímal. Seděl jsem u okna s tváří doslova přilepenou na chladném skle, dívajíc se na hvězdy. Byla přímo dokonalá noc. Na uhlově černé obloze se jako drobné diamanty třpytily zářící hvězdy. Vypadalo
autor: B-kay (Bill) „Tome,“ byl jsem bezradný. Tak moc jsem se snažil utěšit jej, něčím jej poveselit, nebo alespoň trošičku zvednout náladu. Žádný z mých pokusů však skutečně nezabral. Tom smutně ležel na posteli, na mé otázky odpovídal jenom nedbalým tónem. Úsměv,
