autor: Michelle M. „Miluju tě, Tome.“ Ta slova mi pořád rezonovala v hlavě a já měl pocit, jako bych nemohl pochopit jejich pravý význam. Jako kdybych nechápal, jak to myslí. Mlčky jsem na něj zíral, neschopný jediného slova. Stopa po slze, kterou
autor: Michelle M. „Tome, zpomal…“ Svíral jsem Billovy nahé boky v dlaních a silně se k němu tisknul. Slyšel jsem jeho hlas, ale tak nějak nepřítomně… chvíli trvalo, než jsem si uvědomil, co říká. Bylo to tak neskutečný. Po neuvěřitelně dlouhý době
autor: Michelle M. Stáhl jsem zpátky ruku, která se dychtivě dotýkala Tomových rtů. Všechno se ve mně svíralo a chvělo, tolik jsem toužil po tom, abych kolem sebe ucítil jeho silné ruce, jeho rty na mých… Moje nečekaná sebejistota byla najednou ta
autor: Michelle M. „Tome,“ zašeptal jsem znovu a cítil, jak se mi oči plní slzami. Stiskl jsem zuby, jak nejvíc to šlo. Přece jsem nemohl dát najevo, co se ve mně odehrává, že právě asi nastal nejhorší den mého života. „Shání tě
autor: Michelle M. Mlčky jsem snědl večeři. Aspoň že tu máme televizi, která mluví, jinak by to ticho mezi námi bylo k nesnesení. „Tome?“ promluvil jsem a odstrčil na stranu zpoloviny prázdný talíř. „Hm?“ Zase. Ani se na mě nepodíval. „Chci s
autor: Michelle M. Vešel jsem do úzké zšeřelé chodbičky, jen nepatrné světlo procházející z dolní části mi svítilo na cestu. Bylo tu ticho. Napjaté, těžké ticho. Došel jsem až k zataženým závěsům a zastavil se. „Bille, spíš?“ vyslovil jsem polohlasně. „Ne,“ ozval
autor: Michelle M. „Nebudeš večeřet?“ zeptá se David Billa snad po sté. Leze mi s tím tak strašně na nervy. Proč se na to jednoduše nevybodne? Až brácha dostane hlad, nají se. Nesnáším, když mě někdo nutí do jídla a vím, že
autor: Michelle M. (Bill) Probudil mě pocit, že je mi špatně. Hlava mi třeštila k nesnesení. Zmáčkl jsem pevně víčka, abych nic neviděl a zkusil ještě usnout. Kolem mého pasu byla omotaná příjemně teplá ruka. Automaticky jsem k ní sklouzl dlaní a
autor: Michelle M. Někdy bych si přál mít schopnosti hrdinů ze sci-fi filmů. Třeba takovej laserovej pohled, kterej rozpráší protivníka na hromádku smetí, by vůbec nebyl k zahození. Jenomže takovýhle schopnosti nemám, takže jsem jen musel útrpně přihlížet tomu, jak se ta
autor: Michelle M.o tři měsíce později (Tom) Je to už skoro čtyři měsíce, co mezi mnou a Billem… no prostě, co spolu spíme. Mám pocit, že za tu dobu se toho změnilo strašně moc. Nejenom že byl bráška nemocnej, musel na operaci
autor: Michelle M. (Tom) Světlo, horko, napětí, vzrušení a neuvěřitelně silná hudba. Celej dnešní koncert se mi slil v jediný emocemi úplně prošpikovaný zážitek. Bill měl zas jednu z těch svých divokých nálad. Poletoval po pódiu, vlasy za ním jen vlály a
autor: Michelle M.(Bill) Rozloučili jsme se s Georgem a Gustavem a přelezli do našeho tourbusu. Tom byl neobvykle zamlklý a vážný. Nevím, jestli jsem to předtím v chodbičce nepřepískl. Možná to nebyl nejlepší nápad líbat ho, když kluci byli jen kousek od
autor: Michelle M. (Tom) Vyběhl jsem z tý pizzerky jako kulovej blesk. Musel jsem pryč. Nemohl jsem tam zůstat a tvářit se před klukama, že se nic nestalo. Všechno uvnitř mě se svíralo a mně se chtělo křičet, mlátit kolem sebe, prostě
Nakonec jsme do toho kina šli všichni čtyři. Georg a Gustav samozřejmě program na večer taky neměli a bylo by blbý trhat partu. Nikdy jsme to nedělali, tak s tím nebudeme začínat ani teď. Příprava na večer mi zabrala strašně času. Líčení,
Dal jsem si sprchu, zašel si do hotelové restaurace na pořádnou snídani a když mi David volal, že máme nějakej problém s autobusy a odjezd se tudíž o něco odloží, přinejmenším do zítra, s chutí jsem mu sdělil, že se půjdu podívat
