autor: MußiQ-May <Bill> Seděl jsem nehybně, bez jediného slova, a hypnotizoval jsem Tomovu cukající ruku. Po chvilce si kleknul na zem vedle židle, na které jsem seděl, a obejmul mě. Jeho letmé polibky padaly do mých černých vlasů, ale já jsem jen
autor: MußiQ-May <Bill> Vzbudil jsem se na Tomově klíně. Bylo mi horko a pálil mě obličej. Okolo byla tma, ale z oken prosvítalo světlo zvenku. Asi jsme tady hodně dlouho. Tom má položenou hlavu na mé, a spokojeně spal. Nedivým se mu,
autor: MußiQ-May <Tom> Chytal jsem si všechno, co na přípravu snídaně budu potřebovat. Uslyšel jsem nějaký pád z obýváku, kde byl Bill. „Bille! Stalo se něco?“ Přiběhl jsem za ním. Ležel na zemi, a skučel bolestí. „Není mi dobře… B-Bolí mě břicho…“
autor: MußiQ-May <Bill> Moje ruka bloudí v Tomově klíně. Vzdychá do našich polibků, a rukou projíždí po mých zádech. „T-Tomy… Víš určitě, ž-že…“ Nechci dělat nic, co by se mu nelíbilo! „Ví… Vím to!“ Těžce vydechuje. Vyjel jsem rukou po Tomově těle
autor: MußiQ-May *vysvětlivky: Popo: německý výraz, znamená „prdýlka“ xD xD <Bill> Ta dívka stála celkem vyděšená ve dveřích. Ani se jí nedivím! Jsme přece bratři, dvojčata… „P-pardon…“ šeptla a odešla. „Kurva! Bille! Z toho budou problémy jak…“ Nenechal jsem ho to doříct
autor: MußiQ-May <Tom> Celou noc jsme byli vzhůru. Pořád jsme si povídali o tom, jaké to bylo, když jsme byly malí kluci. Každý nechtěný dotyk mi poslal motýlky do břicha. Když jsme se přetahovali o misku s popcornem, který jsme si asi
autor: MußiQ-May Byla už noc a Tom ležel ve své posteli (vedle Billa samozřejmě)… Bill už spal, ale Tom nemohl usnout, pořád se mu něco honilo hlavou. <Tom> Je to divné, vždyť jsme se tak dlouho neviděli a hned… Ale co, byla
autor: MußiQ-May <Tom> Je toho tolik, co bych mu chtěl říct! Ale nejdřív ho z tohoto děsivého místa musím nějak dostat. „Bille?“ Třeba to bude vědět on, jak. Ne, ne, to je pitomost, to už by byl dávno odsud pryč… Podívá se
autor: MußiQ-May <Tom> Zrovna jsem se probudil z děsivých snů. Civím na fotku, co leží na mém nočním stolku. „Kurva, už je to sedm let. Musím na něj konečně zapomenout!“ Na fotce jsem byl já a můj o deset minut mladší bráška
