autor: LilKatie Všem bych chtěla moc moc moc moc! poděkovat za všechny komentáře, vážně jsem byla vděčná za každé písmenko, které jste pod povídku napsali 🙂 Doufám, že se vám povídka líbila a omlouvám se, že tu nebyla tak často, ale nedostatek
autor: LilKatie „Bille!“ – – „Tome!! … Adame!“ – …ticho… útočníci se rozplynuli. V lese nastalo hrobové ticho. Ticho, které přerušil až upír vykašlávajíc krev. „B-Bille…“ zachraptil. „Promiň mi to… já… musel jsem…“ chrchlal, z koutku úst mu stékal potůček krve. Elf
autor: LilKatie Adam natahoval uši a snažil se neztratit stopu lidí pod ním. Lidí, nebyl si zrovna jistý, jestli to byli lidé, nikdy v životě takhle rychlé lidi neviděl. Když si všiml výrostků na jejich obličeji a ramenou, okamžitě mu došlo, ke
autor: LilKatie „Takže vy se mi snažíte říct, že jste je ztratili?!“ ozval se rozzlobený hlas chodbami paláce. „A-Ano paní, já… moc se omlouvám, ale moje jednotka prostě… měli jsme je, pořád jsme je sledovali, ale… Najednou nám zmizeli z očí!“ „Jak
autor: LilKatie „Víš, Tome, za… za dva dny, pokud dobře počítám, se naše cesty rozdělí…“ promluvil Bill, když přešli přes řeku Normálnosti a dostali se tak na druhý břeh Namidie. Tom zamrkal a podíval se na něj. „Jak to myslíš, za dva
autor: LilKatie Do pokojíku v hotelu profukoval otevřeným oknem slabý a příjemně chladivý vánek. Hladil Toma po nahých zádech, na kterých mu naskakovala husí kůže. Nebyl si ale jistý, jestli je to z toho příjemného větříku, nebo z polibků, které mu elf
autor: LilKatie Na nebi svítilo příjemně hřející sluníčko, obloha byla krásně modrá a naprosto bez mráčků, foukal jen lehký příjemný vánek, který si pohrával s vlnkami na hladině fontány uprostřed náměstí. Bill s Tomem seděli na jejím kraji, který byl vyroben z
autor: LilKatie Chaos. Chaos a zmatek. To byly dvě věci, které jste na tržišti v Duhově nemohli přehlédnout. Každý prodavač od svého stánku pokřikoval na kolemjdoucí co nejhlasitěji, aby překřičel ty ostatní a něco prodal. Kejklíři a hudebníci a mimové a živé
autor: LilKatie Jemné šimrání na špičce nosu Toma vytrhlo ze spánku, dezorientovaně zamrkal do tmy, která ho v pokoji obklopovala. Vedle sebe ucítil slabé zachrutí a nespokojené zamručení. Znovu ucítil to zašimrání a mávnul si rukou před nosem, jako by se snad
autor: LilKatie Tom nervózně přecházel po pokoji oblečený jen v černých boxerkách a pokukoval po oblečení, které mu leželo na posteli. To oblečení muselo být tak stokrát dražší než cokoliv, co měl kdy na sobě, možná se i trochu bál, že by
autor: LilKatie Oběma chlapcům bylo řečeno, že na ně v jejich pokojích čeká oblečení na večer, a že je, až bude čas, vyzvedne ochranka. Oba nastoupili do výtahu, který se rozjel směrem dolů. Tom se po chvilce ticha otočil na elfa. „Ten
autor: LilKatie Tom si unaveně promnul oči, hlava ho bolela jak už dlouho ne, naposledy snad, když měl jeho kamarád oslavu narozenin a on pak celou noc prozvracel. Tohle ale bylo jiné, nebyla to bolest hlavy jako při kocovině, promnul si temeno
autor: LilKatie Berte tohle jako malou náhradu za minulou až trochu moc krátkou kapitolu. Konečně jsem si našla mezi těmi všemi překlady trochu víc času na svojí povídku, tak jsem se snažila, jak to jen šlo, abych vám to vynahradila. Snad se
autor: LilKatie „Tak zatím dobrou noc, kluci!“ zamával se širokým úsměvem Tom na své dva kamarády, kterým se ještě nechtělo jít spát, a odešel z malé hospůdky ven na náměstí. Přitáhl si mikinu blíž k tělu a rozešel se směrem ke stodole,
autor: LilKatie Cesta lesem ubíhala celkem rychle, alespoň po tom, co se Bill, Tom a Adam dostali zpátky na cestu. Bill už nebrečel, ale stejně moc nemluvil, odpovídal jen na ty nejnutnější otázky a Adam vypadal, jako by se užíral tím, jak
