It’s a Game 12. (konec)
autor: Helie Jak už jsem psala k minulému dílu, máme tu konec. Takže co bych k tomu tak napsala… 😀 Jsem ráda, že jste It’s a Game četli a rozhodně děkuju za všechny komentáře =) Teď už jen doufám, že budete s
autor: Helie Jak už jsem psala k minulému dílu, máme tu konec. Takže co bych k tomu tak napsala… 😀 Jsem ráda, že jste It’s a Game četli a rozhodně děkuju za všechny komentáře =) Teď už jen doufám, že budete s
autor: Helie Tak se nám pomalu bíží konec, vlastně bude už v dalším díle. Tenhle díl bude o dost kratší, než všechny ostatní, protože jsem si to nějak nešikovně špatně spočítala a vyšlo mi to úplně jinak, než bych chtěla 😀 Takže
autor: Helie První paprsky slunce mě pošimraly ve tváři. V žádném případě jsem nemínil vstávat nebo se třeba jen budit. Převrátil jsem se na druhý bok a poslepu zašátral rukou po posteli. S trhnutím jsem se posadil. Byl jsem tam sám. Protřel
autor: Helie „Kdy to začalo? A opovažte se lhát, nebo to rozkecám,“ zavelel se vztyčeným prstem Gustav. Promnul jsem si čelo. Tohle se nikdy neměl dozvědět. „Už dávno,“ odpověděl jsem. Dostával jsem se do fáze, kdy bych ho nejradši z pokoje vykopal,
autor: Helie Odstrčil jsem Toma dál. „No, je sice hezké, že ses bál, ale teď vypadni,“ ukázal jsem směrem k vykopnutým dveřím. Tom zakroutil hlavou. „Teď, když jsem se konečně dostal dovnitř, se odsud nehnu ani na krok. Minimálně dokud ti to
autor: Helie Zůstal jsem stát v kuchyňských dveřích a myslím, že v té chvíli by se ve mně krve nedořezal. Přímo před mýma očima chytil Tom Natálii za pas a začal se s ní líbat. Pohled se mi brzy rozmazal zákalem slz,
autor: Helie Bill není jediný, komu se hlavou prohání neuvěřitelné množství myšlenek… Tom zabořil hlavu do dlaní. Nechápal, co si má sám o sobě myslet. Nikdy to pro něj nebylo vážné. Vždycky bral všechny jen jako svoje hračky a ani Bill nebyl
autor: Helie Ahoj všichni twincesťáci a (hádám, že převážně :D) twincesťačky. Nevím, jak moc bude tenhle díl navazovat, protože můj milý počítač si na mě vymyslel záludnou lest a zaviroval mi program, kde jsem měla všechny předchozí díly It’s a Game uložený…
autor: Halie David si to nakráčel do našeho pokoje. Dělal jsem, že stelu postele, abych zamaskoval rozpaky. „Tak co, Šípková Růženko? Připraven na další rušný den mega hvězdy, která se doteď vesele válela v pelechu, zatímco ostatní potili krev pro její blaho?“
autor: Halie Zabořil jsem rudý obličej do polštáře. Pokojem se rozlehl výkřik čiré zloby. Snažil jsem se přemoci touhu jít zpátky dolů a něčím Natálii umlátit, uškrtit anebo třeba jen zakousnout. Na tom už nezáleží, hlavně, aby od ní byl konečně pokoj.
autor: Halie Zlehka mi dosedl na klín. Začal jsem se bát o zdraví židle. Přece jen spolu nejsme nejlehčí. Jemně mě držel za krk, přejížděl mi palcem po kůži za uchem a něžně dobýval mé rty. Ruce sjížděly stále níž a níž,
autor: Helie Ahoj, lidi. Na twincestblog chodím hrozně ráda, a když jsem to zkusila s psaním twincestů, tak jsem si říkala, proč to nezkusit i sem. It’s a game je můj v pořadí třetí twincest, ale líbí se mi zatím asi nejvíc