autor: Bitter Tak, zlomový bod je tady, tenhle díl je pilířem celé povídky, a dá se říct, jako by jím začínala, začnou se rozehrávat jednotlivé příběhy a všichni budou potřebovat hodně sil k tomu, aby se rozhodli jít po rozcestí správným směrem… Doufám,
autor: Bitter „Tak fajn, ale za chvilku zvoní.“ Upozornil Toma Andreas a ten jen pohodil hlavou směrem ven. „Tak dělej.“ Sykl a vydal se na školní dvůr jako první. Andreas jen hodil batoh na svojí lavici a rozběhl se za ním. „Co
autor: Bitter „Zazpívej mi ještě něco…“ Žadonil Andreas snad potisící, ale Bill jen dřepěl na zemi a objímal flašku rybízový vodky. Jen co se vrátili na intr, rozhodl blonďáček, že to musí oslavit, nehledě na to, jestli bude Tom zítra vyvádět nebo ne. „Nemůžu
autor: Bitter „Jak to myslíš, že jsi skončil? Na to zapomeň. Andreasi, zrovna jsme tě přijali a jen kvůli jedný hádce s Tomem to přece nezabalíš.“ Rozčiloval se do telefonu Georg, když odpoledne Andreasovi volal, proč nepřišel na zkoušku. Než aby se střetl
autor: Bitter Andreas jen zmateně zamrkal, když si uvědomil, k čemu se schyluje, už se chystal se odtáhnout a omluvit se, dokonce byl připravený na to, že se mu bude Bill smát, co ale rozhodně nečekal, byla reakce Billových očí, které se nějak
autor: Bitter „OK, tak to sjedem ještě jednou, jo? Pak se sem nahrnou prváci a bude po legraci.“ Pousmála se Kerli a kývla na kluka za sklem, který obsluhoval mixážní pult. Bill jen protočil oči a narovnal si sluchátka. Vlastně byl rád,
autor: Bitter „Ahoj, tak ty jsi Tom?“ Zeptal se Andreas trochu nejistě dredáče před sebou a Tom jen pokýval hlavou. „Já, četl jsem to na tý nástěnce a hned jsem ti psal.“ „Andreas?“ „Jo, vlastně jsme spolužáci, ale nevěděl jsem, kdo to
autor: Bitter „Ne, to snad nemyslíš vážně.“ Zakroutil Tom hlavou a zmačkal v ruce právě dopitou plechovku. „Tome, je to snad umělecká škola a ty máš hlavní obor hudbu, neříkej, že se tam nenajde druhá elektrika a někdo, kdo umí kloudně zpívat.“
autor: Bitter Bylo to sedm dlouhých let, co dvojčata žila od sebe. Bill s matkou a Tom s otcem. Bill žil život po svém, nic si nedělal z toho, že je jiný, že se zajímal o módu, a spíš než za dívkou
autor: Bitter Předsudky jsou hrozná věc a vždycky zabolí, když vás někdo, kdo vás vůbec nezná, odsoudí jen proto, jací jste. O to horší to je, když je to rodina, které věříte. Najednou se dokonalý svět rozpadne, aniž byste věděli proč, a
