autor: Vanity „Tak dobře,“ přikývl nakonec Bill a lehl si na bříško tak, aby měl hlavu u Toma. Tom se pohodlně opřel o napěchované péřové polštáře a založil si ruce na prsou. „Začneš ty?“ zeptal se Bill a koulel na Toma očka.
autor: Vanity Tom Billa chvíli něžně hladil a kolébal jej ve své naruči. Bral mezi prsty jednotlivé prameny jeho havraních vlasů a žmoulal je ve své dlani. Některé prameny mu dával za ouško, některé mu nechal spadat do tváře. Po celou dobu,
autor: Vanity Tom sešel do přízemí, aby si vzal svá zavazadla, která mezitím přinesl Robert. Podle křiku poznal, že Amy už je zavřená v Robetově pokoji a zjevně se jí tam nelíbí. „Hele, Tome, fakt sorry za Amy… Myslel jsem, že už
autor: Vanity Minulá noc nebyla pro Toma žádná slast. Celou noc byl nucen dívat se na nahého, odkrytého Billa a musel se silou vůle přemáhat, aby se udržel. Nechtěl na něj být zlý. Věděl, že si tím Billa opět odstrčil od veliký
autor: Vanity Bill si mnul naraženou ručku a smutně Toma sledoval. Vždyť už byl Tom tak… hodný a docela i milý a teď? Co se stalo? Udělal snad něco špatně? Proč je tak rozzlobený? Billovi hlavou proudily myšlenky a otázky a ne
autor: Vanity Bill polkl. Doufal, že tuhle chvíli oddálí, co možná nejvíce. Nešlo mu o to, že by se Toma nechtěl dotýkat, ale rozhodně netoužil přijít o to někde uprostřed lesa na nepohodlné a vlhké zemi. Ano, byl ještě panic. Byl sice
autor: Vanity Tom napruženě hmátl po vyzvánějícím telefonu. Přijal hovor. „Hmmm…“ „Tak jak, Tome, kdy dorazíte? Jsem nedočkavej, jakej je?“ Robert jej hned po ránu zasypával otázkami. No, po ránu, bylo skoro poledne. „Roberte, právě jsi mě vzbudil. Takže přijedeme někdy na
autor: Vanity „Teď? Teď si tě vykoupu. Je jen na tobě, jestli se ti to bude líbit, nebo ne,“ zašeptal mu Tom těsně za zády. Přisunul se k Billovi tak, že se svým penisem otíral o jeho zadeček. Bill se napřímil. Lekl
autor: Vanity „Tak tedy, Bille… dones mi whisky bez ledu, hned!“ přikázal znovu a sledoval, jak se na něj jeho hračka zamračila. Bill nakrčil čelo a vzpupně se ke svému novému majiteli otočil zády. Tom se potichu zvedl ze židle, na kterou
autor: Vanity Zvonění telefonu skoro nebylo slyšet díky hlasité hudbě vycházející z autorádia. Dredatý mladík s čepicí na hlavě odtrhnul oči od suché vozovky a hledal telefon. Vzápětí jej našel a hovor přijal. „Roberte, co se děje? Nějakej problém s koupí?“ ptal
