autor: Catherine Děkuji všem, kteří povídku četli. Z komentářů nemám moc velký přehled, a tak prosím, jestli ten, kdo ji četl, nemohl alespoň u posledního dílu mi tam třeba napsat jen že ji četl, nebo stačí klidně tečka xDD Prostě abych měla přehled^^
autor: Catherine Byla už půlnoc. Téměř ve všech oknech domu byla tma. V Billově ale bylo rozsvíceno. Černovlásek celé odpoledne počítal a opakoval si na test. Zítra už byl den, kdy se měl psát. Bál se toho a chtěl uspět. Hodně mu na testu
autor: Catherine „Ano, Tome, jsem to já,“ ušklíbla se Simone. „Počkej… Já ti to všechno vysvětlím,“ zvedal se Tom rychle, ale Bill ho zatlačil zpátky na zem. Střelil po něm nechápajícím pohledem. „Co mi vysvětlíš? Myslela jsem, že se učíte matiku,“ žena, dosud
autor: Catherine „Bille, přestaň honit tu propisku a raději se soustřeď na matiku,“ vydechnul Tom a zakroutil hlavou. „Nehoním propisku,“ vyplázl Bill jazyk a příklad začal počítat. Za tu dobu, co ho Tom doučoval, se naučil matiku chápat. „Dobře. Tak nic nehoníš,“
autor: Catherine Byla sobota, brzké ráno. Ode dne, kdy Bill znovu řekl bratrovi slova lásky, uběhlo čtrnáct dní. Celou dobu se navzájem hýčkali a uctívali. Nikdo ani nic jim nedokázalo krásné chvilky překazit. Máma dvojčat byla šťastná, že její synové k sobě našli
autor: Catherine Tom si jen povzdechnul a posadil se vedle bratra. Přitáhl si ho do náruče a konejšivě ho hladil po černých, dlouhých vlasech. Otřel mu pár slz. „Sice jsem tě tak nazval, ale… Nemyslel jsem to vážně,“ zašeptal dredáček a líbnul Billa
autor: Catherine „Pusť mě! Okamžitě! Hned!“ vykřikl Bill a drobnýma pěstičkami Toma mlátil. „Měl bych? Ublížil jsi mi, ublížím já tobě,“ ušklíbnul se Tom a silně Billovy boky stisknul. „To je naprosto něco jiného…“ pokrčil Tom rameny. Bill se smutně díval do Tomova
autor: Catherine „Cože?“ zamrkal Bill a snažil se zvednout. Bezúspěšně. Byl znovu povalen na podlahu. „Yeah. Jsi moje děvka. Něčemu jsi nerozuměl?“ vytáhnul Tom obočí a spokojeně se zašklebil. Posadil se na lavici a roztáhnul nohy. Rozepínal si kalhoty. „Tome? Je to
autor: Catherine Tom se rychle zvednul ze země a popoběhnul k oknu. Smutně se díval za vzdalujícím se bratrem. Protřel si oči a vydechnul. Nedokázal pochopit, proč Bill odešel. Mohli si o tom zkusit promluvit. Dredáč po chvíli hledění z okna dostal nápad.
autor: Catherine „Bille, tady není co vysvětlovat. Myslel jsem, že… Že se třeba změníš. Kvůli mně. Mýlil jsem se. Teď mě nech prosím být,“ vydechnul Tom a zavřel bratrovi dveře před nosem. Klíčem, který byl ve dveřích, otočil a tím je zamknul.
autor: Catherine Dvojčata spolu seděla na chodbě na lavičce a povídala si. Byla velká přestávka, tudíž měli na klíně papírový sáček, ve kterém byla schovaná svačina. Téměř všichni, kteří kolem nich procházeli, se na ně dívali opovržlivými pohledy. Ani jeden z chlapců netušil proč.
autor: Catherine „Já… Já…“ Bill rychle mrkal a panikařil. Nechápal, jak to mohl Tom poznat. Myslel si, že to neříkal tak, aby bylo na první pohled jasné, kdo to je. „Bille, řekni mi, co cítíš, hm?“ pousmál se Tom a Billa hladil,
autor: Catherine Tom ale nespolupracoval. Zamrkal. Ne, že by se mu to nelíbilo, ale spíš ho zarazilo to, co Bill udělal. Vypadalo to, jako by mu chtěl říct ještě něco, ale bál se reakce. Nepatrně Billa políbil a odtáhl se. Nemohl ho
autor: Catherine „Naučit? Jak jako naučit?“ pousmál se Bill a za tvář si stočil k sobě Tomův pohled. Nechtěl, aby se díval do prázdné zdi. „No prostě… Jestli by sis to nemohl se mnou vyzkoušet? Nebo spíš… Já s tebou,“ Tom se potil. Nemluvilo
autor: Catherine Bill ležel u sebe v posteli zachumlaný pod peřinou. Slabé světlo pokoji dodávala jen malá lampička na nočním stolku. Nic jiného perfektně uklizené místnosti světlo nedodávalo. Přemýšlel. Nemohl usnout. V paměti se mu pořád dokola objevovalo spojení rtů, s těmi bratrovými. Když na
