autor: Lady Kay Udělám další tah tuhou na papír a s přimhouřenýma očima kriticky pozoruji svoje dílo. Nepotřebuji předlohu, za mě maluje moje srdce. To ono vede mou dlaň, prostřednictvím již na čtvrtku ztvárňuji podobiznu mého bratra. Z papíru se na mě
autor: Lady Kay Líně otevřu oči a rozhlédnu se kolem sebe. Nic se tu nezměnilo. Všechno je přesně na místě, kde jsem to zanechal, když jsem opouštěl tenhle dům. Dokonce stěny zdobí plakáty, kterými jsem si je ozdobil ve třinácti. Pohled mi
autor: Lady Kay Trhnu sebou a rukou máchám kolem sebe, snažíc se chytit stroj hrůzy, který vyřvává po celým pokoji a dává mi tak najevo, že se mi někdo pokouší dovolat. Teda až já zjistím, kdo mě takhle brzy a nelidsky probudil,
autor: Lady Kay „Tome, tak co je s tebou? Jsi divnej…“ odfrkne si Ann, sedící po mém boku, a opře se o opěradlo pohovky, propalujíc mě svýma pomněnkovýma očima. Nejraději bych na ni vybalil, že by udělala nejlíp, kdyby se sebrala a
autor: Lady Kay „Já nevím, Tome… Nechce s nikým mluvit, každého od sebe odhání a celé dny prosedí v pokoji,“ uslyším hlas mamky dole v obýváku, jak hlasitě zapochybuje o nápadu mého dvojčete. Že by další člověk, který se mě bude snažit
