Lykara 43. (konec)
autor: Bitter Všechno bylo jako ve snu. Jako zastřené oparem neskutečnosti. Tom si zase připadal jako tu první noc a ráno v Lykaře, kdy se bál otevřít oči, aby nezjistil, že byl všechno jen sen. Že mu živého Billa v jiném světě
Rubrika: Lykara by Bitter
Lykara 42.
autor: Bitter „Já ti věřil a ty sis se mnou jen hrál! To přece nemůžeš! Ne mně!“ Křikl po Tomovi Bill a ten ho prudce chytil za nadloktí dřív, než se mohl zastavit a přitáhl ho k sobě. Tak moc ho chtěl
Lykara 41.
autor: Bitter Bill tiše vklouzl na terasu jako každé ráno. Opatrně, aby neuklouzl, přešel k zábradlí, předklonil se a pozorně se rozhlédl po stromech, hledaje jakýkoliv pohyb. Záblesk světel… křídel… cinkání… cokoliv, co by ho ujistilo, že nezačíná šílet ještě víc, než
Lykara 40.
autor: Bitter Tu noc se ještě žádná noční můra nekonala. Bill spal klidně, schoulený v jeho náručí a snil o sněhu. Nevěděl, kde je, ale měl pocit, že je doma. Mohl si do té bílé nadílky lehnout, nechat sníh padat, až ho
Lykara 39.
autor: Bitter „Už v pohodě?“ Zeptal se Tom, zatímco si bral od sestry sklenici s vodou, kterou do sebe nalila na jeden zátah, a váhavě ji pohladil po zádech. „V pohodě? Jdi do prdele, Tome… tohle není v pohodě! Co to jako
Lykara 38.
autor: Bitter Po první návštěvě už Tom od Billa krom toho, že si sjel pro věci, neopustil na dýl než na pár minut. Dotáhl i s tátou do pokoje válendu a spal na ní. Bill byl kvůli lékům unavený a jeho koordinace
Lykara 37.
autor: Bitter Události předchozích dnů měl Tom jako v mlze. Ze snů ho budil Billův výkřik, když minul jeho nataženou ruku a sletěl ze schodů. To v ty lepší dny. V ty horší musel pod zavřenými víčky znovu sledovat, jak bratrovo bezvládné
Lykara 36.
autor: Bitter Tom se jen s obtížemi vyhýbal kouskům skla a kamene létajícím všude okolo. Téměř všechny skleněné stromy byly zničené a nebylo se za co pořádně schovat. Oblečení měl samý cár a krev. Kdyby se tak rychle nehojil, byl si jistý,
Lykara 35.
autor: Bitter „Tak, kurva, přestaň už!“ Zakřičel znovu Tom, když Dorien ignoroval jeho slova, a jen co se Bill před jeho očima zotavil z plamenů, sebral mu veškerý vzduch z plic. „Moc pospícháš, Králi… ještě jsem si neužil žádnou zábavu.“ Odvětil mu
Lykara 34.
autor: Bitter Kdyby nebyl v situaci, v jaké byl, a nemusel se bát o jejich životy, musel by Tom pokleknout nad krásou jejich paláce a trůnního sálu. Skleněné stromy, které lemovaly uličku, byly dechberoucí, a lehký větřík, proudící sem skrz vysoká úzká
Lykara 33.
autor: Bitter Naprostý chaos… Křik, prosby a pláč… Dusot armády stínů… Řev draka nad jeho hlavou, hledajícího svou paní a připraveného zaútočit… A uprostřed všeho on. Na kolenou, spoutaný, bezmocný a v rukou zrádce. „Co budeme dělat? Můžu třeba…“ „Je jich hrozně
Lykara 32.
autor: Bitter „Kresli, kam chceš.“„V tom případě musí tohle dolů.“ Pousmál se, otočil ho k sobě zády a stáhnul mu vlasy stranou. Zatáhl za tkaničku z modrého sametu, uvolnil mašličku a trhnutím ji vyvlékl z kovaných oček. Vzal oba cípy korzetu, roztáhl
Lykara 31.
autor: Bitter „Mluv, co víš…?“ „Vím, kde teď jsou oba Králové i ostatní svobodní… Řeknu vám to, ale mám podmínku…“ „Kdo si myslíš, že jsi, aby sis určoval podmínky!“ „Nech ho mluvit… Jaké jsou?“ „Chci se stát Temným. A chci Reliho. Uděláte
Lykara 30.
autor: Bitter „Sehnal jsi vše, co jsi chtěl?“ Zeptal se Tom opatrně, aby narušil nepříjemné ticho, a trochu si vak na zádech nadlehčil. „Jo. Vesměs vše. My toho naštěstí tolik nepotřebujeme, takže je to spíš pro Dariu a Skaye. Navíc budeme procházet
Lykara 29.
autor: Bitter Obřad se konal za východu slunce a Trin uložený do orosené trávy vypadal, jako by jen ještě spal zabalen do svého dlouhého pláště.Bill k němu přiklekl, na zem položil čtyři váčky a roztřesenými prsty nabral hrst prachu z prvního.„Oheň…“ Šeptl
