autor: Bitter „Ne… Cos to udělal!?“ Vykřikl Bill a rozběhl se zpět. Tom ho zadržel těsně před Trinovým tělem.„Je pozdě…“„Ne… Trine… Ty jsi mu přísahal, Tome…“„Nic to neznamená, vždyť na nás ani ta magie nepůsobí. Ani nevím, jak to myslel. Nic to
autor: Bitter Bylo to jako udělat stovky kroků zpátky každý den. Bill za žádnou cenu nehodlal jejich pouto obnovit. Stěží spolu mluvili. Trin se snažil být pomyslným mostem mezi nimi, ale většinou na to dojel. Skay se jen ušklíbal a jediný, komu
autor: Bitter Bill couvl a padl na kolena. Během vteřiny ho Tom zachytil a opatrně položil na sníh.„Billy… vydrž.“ Vyhrkl a přitlačil mu na ránu zmuchlaný cíp Billova pláště.„Dario! Sežeň pomoc!“ Vyštěkl na elfku a Bill prudce zavrtěl hlavou, když ho chtěl
autor: Bitter „Nešetři mě.“ Vyzval Tom Billa, který stále ještě váhavě stál u stojanu a krčil obočí. „Nemyslím, že je to dobrý nápad. Nechci ti ublížit.“ „Ale no tak, Billy… nemůže se mi nic stát. Chci to se vším všudy.“ „Proto máš
autor: Bitter Valren jen překvapeně couvl a sklonil meče. Rukáv na jeho pravačce zdobil rudý flek od barvy z Tomovy cvičné čepele. Reli byl jeho nejlepší žák, ale něco takového se mu povedlo skoro po půl roce. A už tehdy si Valren
autor: Bitter Tomův trénink byl katastrofa. Všichni to viděli a i Bill pomalu přestával být optimistický, i když by to nahlas nikdy nepřiznal. Dva týdny a ještě se ani nenašly vhodné zbraně. Tom z toho byl rozladěný, Valren jako jeho mistr si
autor: Bitter „Tak tebe mám učit tančit…“ Ozvalo se Billovi za zády a on se jen pousmál a pomalu se vracel do původní pozice, aniž by se nechal vyrušit. Tahle slova Valren použil při jejich prvním setkání. I tehdy akorát vycházelo slunce
autor: Bitter Když viděl Tom poprvé Caleba, mělo mu dojít, že jeho a Billovi elfové rozhodně nejsou křehotinky. Konec konců ani Skay tak nepůsobil. Nějak nechápal, kde se v něm vzalo přesvědčení, že alespoň Valren bude vypadat jako neduživá žirafa. Nevypadal a
autor: Bitter „Billy… Neměli bychom se převlíct?“ Zeptal se Tom a stáhl bratra blíž k sobě, když rozjařeně vykročil na most v jeho obvyklé lehké černé košili bez pláště. „Máš pravdu, Darie nejspíš bude trochu zima.“ Ohlédl se se starostlivým výrazem na
autor: Bitter Další vzpomínky už Bill Tomovi neukazoval a Tom razantně odmítl, že by ho Bill naučil jejich pouto používat opačně, aby i on mohl ukázat své vzpomínky, a na Billově seznamu věcí, které Toma děsily, přibyla další položka. Jejich pouto. Sám
autor: Bitter Bill nedokázal uvěřit tomu, jak jednoduché to bylo. Na co armádu? Zvládl to sám. Ohromeně se rozhlížel po trůnním sále, na jehož konci byly dva trůny z křišťálu vyložené měkkými kožešinami a polštářky. Podél uličky byly skleněné stromy různých barev.
autor: Bitter „Bukvice! Bukvice! Zkažená bukvice!“ Ramena černovlasého chlapce se napjala, ale nenechal na sobě nic znát a dál pokračoval do školy přes přeplněné nádvoří. „Hey, Kaulitzi, kde máš brášku, aby tě mohl za ručičku odvíst, co? Není s tebou? Utek ti?“
autor: Bitter Skay jim ze zlatých lan spletl (podle Toma „uštrikoval“) pěknou vzducholoď. Připomínala rozřízlé mango a Tomovi se dělalo zle, už když do ohromného koše nastoupil. Když Skay připoutal mraky a vznesli se, už zvracel přes okraj. Daria taky nevypadala zrovna
autor: Bitter Když se Tom vzbudil, Bill ještě spal přitisknutý k jeho zádům. Opatrně, aby ho nevzbudil, vstal a oblékl se. Hlavu plnou toho, co se stalo v noci. Sedl si na kraj postele a chvilku ho pozoroval. Stále nevěřil tomu, že
autor: Bitter Adam Lambert – Underground, pokud mohu radit 🙂 Užijte si to, Bitter <3 Tom se stále vzpamatovával ze šoku, který v něm vyvolala náhlá vzpomínka. Byl tam… stál před ním, zrovna mu řekl, že ho víly otrávily, a pak… pak
