autor: Helie Bill: Řekl bych, že po našem malém dobrodružství v Opeře se všechno změnilo ještě víc. Definitivně jsem se rozhodl nastěhovat se zpátky, protože i když jsem začal mít opět dobré finanční příjmy, připadalo mi zbytečné platit za tak ošklivý byt,
autor: Helie Tenhle díl, respektive jeho konec je spjatý s písničkou, kterou jsem zmiňovala už u prvního dílu téhle série. Je to písnička od jedné naší místní kapely, XIII. Století, což je kapela, kterou jsem znala už dlouho před tím, než jsem
autor: Helie Bill: Nervózně jsem přecházel mezi řadami sedaček a jen matně vnímal zvuky generálky. Poslední zkouška před velkým večer, před večerem, kdy mám dát všem najevo, že stará Opera je opět zpátky a že se o ni budu starat tak dlouho,
autor: Helie Bill: „Dobrou noc, mami!“ zavolali jsme unisono, když nám máma přišla popřát dobrou noc. Leželi jsme natažení na pohovce v obýváku, ze kterého jsme alespoň na chvíli vystrnadili Gordona, a koukali se na film. Tedy přesněji, já ležel na Tomovi.
autor: Helie To čučíte, co? Já taky 😀 Ráda bych se vám všem (opět) omluvila za to, že jste na nový díl museli několik měsíců čekat. Taky chci slíbit, že už se to nebude opakovat, protože ať chci nebo ne (a jakože
autor: Helie Tom: „Co to, kurva, bylo?“ zvolal Bill, lapající po dechu. Věnoval jsem mu pouze nejisté uculení. „Ty’s… A já… A… Kurva.“ Musel jsem se smát. Billův výraz vypovídal o naprostém zmatení, které zrovna pociťoval. Chvíli působil snad až vyděšeně. „Bille,
autor: Helie Jak jsem si při svém výletu do Anglie stihla povšimnout, k tomuto období se váže dvacáté páté výročí první divadelní inscenace Fantoma opery. Proto jsem se tenhle díl rozhodla věnovat právě této události =) Nevím, kdy se objeví další díl,
autor: Helie Bill: Pod tělem cítil hrubé dřevo, které znal z milovaného jeviště. Ve vlasech ho vískala lidská ruka, probírala se jimi a hýčkala je s dechberoucí něžností a laskavostí. On se nechával unášet na vlnách roztomilé rozkoše, která mu mravenčila v
autor: Helie Bill: Těsněji k tělu jsem si přitáhl lehkou koženou bundu. Slunce sotva před pár chvílemi vstávalo, možná kdybych v té době nebyl zavřený v koupelně, zahlédl bych jeho východ. Rána pojala mráz a já měl pocit, že než se dostanu
autor: Helie Tenhle díl je o něco kratší, protože další děj se bude odehrávat, až Bill nastoupí do své nové práce, a já to nechtěla nějak oddělovat. Slibuji, že v příštím díle vám to vynahradím! =) Helie =) Bill: „Co tu chceš?“
autor: Helie Bill: Vítězně jsem vykřikl. Konečně jsem dopsal poslední notu, poslední slova prvního dějství. Někteří si možná rozkládají práci na dvě fáze – prvně píší text, potom až noty nebo naopak -, ale já dělám všechno zároveň. Líp se mi tak
autor: Helie Tom: Skoro až mechanicky jsem došel po poledni do práce. Připadal jsem si připitoměle a celkově naprosto divně. Ještě doma jsem si udělal pořádně silné kafe, ale ani to nezabralo. V noci jsem prakticky nespal, a když jsem usnul, hlavou
autor: Helie Bill: Mířil jsem zpátky domů, ale cesta mi vůbec neutíkala. Zamrkal jsem, když se kolem mě prořítila Audi, kterou jsem viděl už dvakrát. Říkal jsem si, že určitě pojede rovně, ale ona zahnula. Přímo do ulice, ve které stál panelák
autor: Helie Tom: Seděl jsem v maskérně a nechával si na obličej patlat make-up. Nikdy jsem se nenaučil s tím zacházet a Meg byla naštěstí natolik ochotná, že mi pomáhala. V zádech jsem cítil pohled její matky, která se spokojeně usmívala. Od
autor: Helie Tom: „Jednoduše nejde, aby se světoznámá opera, jakou je Kleopatra, odehrávala v takto hanlivých podmínkách. Vy si, Dominiku, vůbec nevážíte precizního umění, které svými díly tvořili naši předkové!“ křičel Firmin na chlapíka, který nad tím možná tak akorát ohrnoval nos.
