autor: Rachel Blankytně modrá obloha, plná malých bílých mráčků se rozloučila s odlesky teplé letní noci a rozzářila se blyštivými paprsky sluníčka, které si rozpustilo své zlatavé vlasy a zlatým hřebenem si je začalo pročesávat. Jejich zář dopadala všude, i do té
pokračování Billova očka se rozzářila a Bill se od Toma pomalounku odtáhl se šibalským úsměvem na rtech. Podvědomě cítil ten tlak v Tomově rozkroku a to něco, co právě začalo zaplňovat jeho upnuté boxerky, rozhodl si jej však vychutnat. Vychutnat tak, aby
autor: Rachel Čokoládově hnědá očka už asi posté stočila svůj pohled na prázdnou cestu, po které jen občas bez jediného náznaku zastavení přejelo auto a jejich majitel si sám pro sebe tiše povzdychl, hubenou ručkou si podpírajíc svou hlavinku. Bylo krátce po
autor: Rachel Celým domkem, až doteď ponořeným do ticha se rozneslo veselé prozpěvování a černovlasé stvořeníčko vyběhlo ze dveří svého pokoje se zářivým úsměvem na rtech a s bosýma nožkama. Bylo sotva osm hodin, ptáčci se teprve probouzeli ve svých hnízdečkách, sluníčko
autor: Rachel Billovo srdíčko, až doteď klidně tlukoucí v jeho hrudi, se rozbušilo jako o závod a Bill ztuhnul jako solný sloup. Překvapením otevřel své uplakané oči dokořán a jen nevěřícně naslouchal těm pěti písmenům, poskládaným do jednoho jediného slůvka, které se
autor: Rachel Ranní sluneční paprsky, až doteď skryty za malými bílými mráčky, opatrně shlédly dolů na ještě stále spící zem, která se právě začínala probouzet do dalšího letního dne. Zvědavě nakoukly dolů a nato svou září osvítily malé okénko, nakukujíc tak dovnitř.
autor: Rachel „Bille!!!“ Ann vyděšeně pohledem sjela na bezvládné tělo svého synka, které se před několika vteřinami v naprostém bezvědomí sesunulo na podlahu a rychle si k němu přiklekla s vystrašenou tváří. Informace, kterou se před malou chvilkou dozvěděla, byla více, než
autor: Rachel „Billi, vezmi si alespoň trošku polévky. Musíš přeci něco jíst,“ Ann už poněkolikáté pohledem přeletěla Billův prázdný talířek a naběračkou zalovila v právě uvařené, ještě teplé polévce. Tiše si povzdychla a zadívala se na svého synka, který jen mlčky seděl
autor: Rachel Z Billových mandlových očí se vyronily další dva potůčky slz a Bill se více přitulil ke své mamince, která jej až doteď konejšivě hladila po vláscích. Ve chvíli, kdy však uslyšela Billovu nešťastnou odpověď v podobě Tomova jména, pohyb její
autor: Rachel Rty, jejichž spodní část zdobily dvě kuličky, až doteď pevně semknuté se zvlnily do mírného úsměvu, který rozzářil spící tvář dredatého chlapce a udělal toto ráno krásnějším už od prvního okamžiku Tomova probuzení. Víčka s dlouhými řasami se mírně zachvěla
autor: Rachel Horké kapičky vody, tekoucí proudem dopadaly na opálenou mužnou hruď a zanechávaly tak na ní mokré stopy od svých cestiček, kterými stékaly po celém Tomově těle, které teď prožívalo tu nejúžasnější slast. Tom se zhluboka nadechl a blaženě přivřel víčka
autor: Rachel Černovlasá osůbka tiše vzdychla a pohledem se znova zabodla někam do dlaždic chodníku, který v další zatáčce končil u jejich domku. Přerývaně se nadechla a otřela si hřbetem ruky z tváře poslední slzy, jakmile se však k jejím uším dolinul
autor: Rachel Bílá peřina, až doteď volně přehozená přes nahá těla dvou chlapců se mírně zavrtěla a poodhalila tak opálenou a vypracovanou hruď, až doteď zvedající a klesající s pravidelnými nádechy a výdechy. Její majitel se už poněkolikáté neklidně ošil a z
autor: Rachel Dřevěné dveře pokoje, ponořeného do tmy tiše cvakly a donutily tak Toma, ležícího na posteli, natočit hlavu na stranu směrem k lampičce, která svým malým světélkem trhala šero. Netrvalo však dlouho a její jasný paprsek dopadl až k pootevřeným dveřím
autor: Rachel Dredatý chlapec už poněkolikáté prošel úzkou uličkou mezi několika druhy džínů a rozhlédl se kolem sebe. Uličky byly téměř poloprázdné, jen po obou stranách jim vládly různé druhy oblečení, kterého byl plný obchod. Tom znova nakoukl do uličky, když se
