autor: Rachel První paprsky ranního sluníčka se prodraly skrz husté větve stromů a zalily svou zlatavou září celou louku, která se právě začínala probouzet. Bylo časně ráno, přesto však sluníčko nezahálelo a svým příjemným teploučkem podělilo každou, byť sebemenší květinku na louce.
autor: Rachel Dveře Billova pokoje se otevřely a dovnitř vběhlo černovlasé stvořeníčko, se zářivým úsměvem na rtech. Celý pokoj zalévala krásná zář teplého rozehřátého sluníčka, to teď však Bill vůbec neviděl. Rychle za sebou zavřel dveře a opřel se o ně zády,
autor: Rachel Sluníčko pomalu vykouklo zpod červánkových mraků a svým zlatým okem shlédlo dolů na zem. Jeho jasnému pohledu neuniklo nic. Ani ptáčci, zvědavě vykukujíc ze svých hnízdeček, ani pomalounku otevírající se květy těch nejkrásnějších květin na zahrádkách a ani černovlasé stvořeníčko,
autor: Rachel Tomovy ruce opatrně naskládaly do, skoro plné, myčky poslední talíře a zavřely ji. Tom spustil program obvyklým způsobem a nato utřel své dlaně do kuchyňské utěrky. Jeho oči se dnes už poněkolikáté stočily k osůbce, tiše posedávající na gauči v
autor: Rachel Ahoj zlatíčka, chtěla jsem se po třiceti dílkách ozvat, i přesto, že vždycky píšu do komentů. Chtěla jsem vám poděkovat za všechnu vaši podporu a taky za anketku, která mě moc potěšila. Jenom mě trochu mrzí, že je tam tolik
autor: Rachel Sluníčko už dávno usínalo ve svém zlatém paláci na slunečných polštářích a ptáčci se společně se svými dětmi ukládali k příjemnému spánku ve svých hnízdečkách. Na noční obloze se objevily první třpytivé družičky a stříbrný měsíc, jehož měsíční světlo po
autor: Rachel Tomovo srdíčko se rozbušilo jako o závod a do Tomova bříška přiletělo snad milion motýlků. Začali vesele skotačit a vytvářeli tak v Tomově bříšku zvláštní šimrající pocit. Tom jej znal. Cítil jej už od první chvíle, kdy jeho oči spatřily
autor: Rachel Ptáčci vesele cvrlikali a nacvičovali si tak své melodie, které se městem rozléhaly už od východu sluníčka. Hlasitě si prozpěvovali a tím vykouzlili úsměv na tváři nejednoho člověka, procházejícího městem. Jeden z nich zrovna proletěl nad hlavami dvou usmívajících se
autor: Rachel Hnědá čokoládová očka vykoukla zpod bílé peřinky a zadívala se na okno před sebou, ozářené sluníčkem. Jejich majitel vytáhl packy z vyhřátého pelíšku a s dlouhatánským zívnutím se protáhnul, nastavujíc svou rozespalou tvářičku ranním paprskům vycházejícího sluníčka. Netrvalo dlouho a
autor: Rachel „Ano, souhlasím. Děkuji moc, nashledanou,“ Tom stisknul červené tlačítko a se spokojeným úsměvem odložil mobil na stolek v obýváku. Kdyby mohl, radostí by se rozkřičel. Zatím mu vše vycházelo podle jeho plánu a tak, jak si to představoval. Bál se,
autor: Rachel Malý chlupáček zvědavě zamrkal svými černými korálky a stulil se na vyhřátou podlahu v kuchyni. Jeho teploučký pelíšek byl sice mnohem příjemnější, stačilo však, aby Bobík jen malinko pozdvihnul hlavičku a naskytl se mu pohled na svého páníčka, který se
autor: Rachel Hubené nožky pobíhaly po kuchyni, ozářené sluníčkem a jejich majitel si s úsměvem na rtech pobrukoval jednu melodii za druhou. Dnes se rozhodl si přivstat a ukuchtit něco dobrého na snídani. Sluníčko pronikalo do kuchyně skrz roztáhnuté žaluzie a svými
autor: Rachel Dlouhé černé řasy se mírně zachvěly a až doteď pevně semknuté plné rty se zvlnily do mírného úsměvu. Jejich majitel se ze spánku jen mírně ošil a nevědomky tak nastavil svou spící tvářičku právě vycházejícímu sluníčku. Hřejivé paprsky nejprve jen
autor: Rachel Celý Billův pokoj už byl ponořen do tmy, až na měkkou postel, kterou ozařovalo světélko, vycházející z malé lampičky na nočním stolku. Svým malým paprskem odhánělo černou tmu a šero a osvětlovalo tak těla dvou chlapců, která se k sobě
autor: Rachel Sluníčko už se dávno vyhouplo na modrou oblohu a procházelo se po ní ve svých zlatých střevících, zatímco shlíželo dolů na zem. Všichni už byli vzhůru, někteří u svých snídaní a někteří už v práci. V ložnicích a pokojích už
