autor: Rachel Tomovy dlouhé řasy se jemně zachvěly a jeho spánkem ztěžklá víčka se jen mírně pozvedla, odhalujíc tak dvě ospalé, oříškové oči, které se pomalu rozhlédly po pokoji, koupajícím se v záři zlata. Tom se v bílých peřinách jen nepatrně zavrtěl a blaženě přivřel víčka nad
autor: Rachel Slunce už se blížilo k obzoru a pomalu odcházelo alespoň na pár hodin do svého slunečního paláce, aby se skrylo před zraky všech lidí, které jej doprovázely celý den. Jeho rozzářené paprsky pomalu zhasínaly a záře, měnící se v temnou,
autor: Rachel Billovy oči se otevřely dokořán a jeho kroky se zastavily nad tím jedním jediným zvukem, který se za ním ozval. Ustrnul v půli pohybu a rychle se otočil po hlasitém šplouchnutí, které mu stále znělo v uších jako ozvěna. Jeho
autor: Rachel Ranní paprsky vycházejícího slunce odrážely svůj jas a vytvářely tak malé duhové odlesky. Blýskaly se a odrážely od oken velkého domu, ve kterém teď panoval až nezvyklý klid a ticho. Billovy oči svým pohledem naposled přelétly celou kuchyň a Bill
autor: Rachel „Hmm, to krásně voní,“ Tomovy rty se zvlnily do úsměvu a Tom zvědavě nadzvednul poklici hrnce, mlsně nakukujíc dovnitř. Pousmál se, položil poklici zpět a pohledem spočinul na černovlasém mladíkovi kousek opodál. Celý den, už od rána zářil jako rozsvícený
autor: Rachel „Cože?“ Tomovy oči jen párkrát zamrkaly a spočinuly svým pohledem na černovlasém mladíkovi, stále sedícím na křesle. Opětoval pohled Tomových očí, který se setkal s tím jeho, a téměř neznatelně pokýval hlavou. „Chci odtud odejít, Tome. Co nejdřív to bude
autor: Rachel Tomovy tiché kroky vystoupily na poslední schod a tiše se zastavily před zavřenými dveřmi Hailiina pokoje. Jejich majitel jen plaše sklopil pohled svých očí a nejistě přešlápnul na místě. V jeho zmatené hlavě vířily tisíce a tisíce myšlenek a on
autor: Rachel Odpolední slunce jasně zářilo na všechny strany a zlatavě se třpytilo na blankytně modré obloze. Opět, už poněkolikáté, se zablyštilo duhovými odlesky a vyslalo náruč svých hřejivých paprsků k černovlasému mladíkovi. Billovy oči pozvedly svůj pohled k oknu a na
autor: Rachel Na blankytně modré obloze se objevily první růžové červánky a projasnily celé nebe svou rudou září. Slunce už se blížilo k obzoru a z posledních sil zářilo do rušných berlínských ulic, jejichž hluk neutichal ani s přicházejícím večerem. Poslední zlatavá
autor: Rachel Ahoj milé děti :-D, další díl je na světě a já ani nemám na srdci nic, co bych vám k němu chtěla říct, než se do něj pustíte. Snad jen, že jsem ho chtěla udělat o něco delší, nakonec jsem
autor: Rachel Kroky černovlasého chlapce, až doteď procházejícího rušným městem, zamířily známou cestou a Bill pohledem rychle spočinul na hodinách na nedaleké kostelní věži. Úlevně si vydechl, když zjistil, že je teprve půl dvanácté a rychle přeběhl rušnou silnici, na které se
autor: Rachel Dlouhé štíhlé prsty odložily malou kosmetickou taštičku na stůl a Bill si rukou prohrábl své uhlově černé vlasy, které si jen před malou chvílí pečlivě vyfoukal horkým vzduchem z fénu a upravil. Natáhnul se k oknu, trošku zatáhl za žaluzie
autor: Rachel Tomovy oči několikrát zamrkaly a Tom upřel pohled svých očí do prázdného místa před sebou. Znova, už poněkolikáté se opřel o opěradlo židle a prsty jen nervózně zabubnoval do desky kuchyňského stolu, který byl už dlouhou chvíli prostřený k večeři.
autor: Rachel Velké, nablýskané auto zaparkovalo před malým domkem s předzahrádkou a jeho majitel vypnul motor. Byli na místě. Tomovy ruce sklouzly z volantu a Tom si sundal své muší sluneční brýle, díky kterým po celou dobu jejich cesty odolával ostrým paprskům slunce.
autor: Rachel Tomova víčka se unaveně přivřela a Tom upřel svůj zamyšlený pohled do prázdna před sebou. Ležel na své posteli téměř nahý, jen ve volných trenkách na spaní a vdechoval chladný, večerní vánek, který vál dovnitř pootevřeným oknem. Stále přemýšlel nad jeho rozhovorem s Georgem.
