autor: Terý Ahojky, přináším vám poslední díl této povídky… Doufám, že se vám povídka líbila a zanedlouho přijdu s novou povídkou…:) Snad vás trochu zaujme a budete ji číst, jako jste četli tuto…:) Neskutečně moc děkuji všem, kteří vždy okomentovali dílek a
autor: Terý Bylo 24. června. Byl jsem sám doma. Tom jel odvést mamku a sestru na nějakou exkurzi a měli se vrátit kolem 5. hodiny odpoledne. Byl to divný den. Ráno jsem seděl na posteli a měl jsem puštěnou velmi nahlas věž.
autor: Terý Zasekl jsem se. Stál tam Tom. Vypadal tak krásně, celý jsem se rozklepal. Nečekal jsem, že to bude on. A podle jeho reakce, mě tady také nečekal. „Eee… No já… Co tu děláš?“ „Promiň, ale Michal tu dnes není, přijď
autor: Terý Přede mnou stál zahalený muž, přes sebe měl hozený černý plášť a byl hrozně vysoký. Dostal jsem šílený strach, začal jsem se třást a nevydal ze sebe ani hlásku. Přestával jsem pomalu i dýchal, ale ten muž mlčel. Nevěděl jsem,
autor. Terý Když jsem ho uviděl, jediné, co mě napadlo, bylo spadnout pod gauč a čekat, jak to půjde dál. Naštěstí byl Tom ke gauči zády, takže mě zatím neviděl. Já jen čekal, jestli si půjdou sednout nebo ne. Poslouchal jsem, co
autor: Terý Nechtěl jsem věřit tomu, co Tom udělal. „Billí tak jdeš už?“ Ozývalo se pořád zezdola, já ale neodpovídal. Po chvíli jsem slyšel pomalé krůčky, které šly po schodech. Čekal jsem jen, až zmáčkne kliku. Pořád, jsem slyšel ty krůčky, jako
autor: Terý Probudil jsem se do tmavého rána. Tedy alespoň jsem si myslel, že je ráno. Podíval jsem se z okna. Byla tam černočerná tma. Došlo mi, že je ještě noc. Snažil jsem se tedy ještě usnout. Nešlo to. Rozhodl jsem se
autor: Terý Ahojky… Posílám další povídku… Doufám, že se bude líbit. Ten první díl je dost krátký, zatím jen takový úvod. Další díly už budou o něco delší… Terý. Sedím na posteli v mém pokoji. Je mi 20let. Budu vám vyprávět příběh
