autor: B-kay Gustav nechápavě sledoval podivný oční kontakt mezi dvojčaty, ze kterého nedovedl usoudit, zdali je už všechno v pořádku, nebo se mezi nimi nic nezměnilo. „Tome, copak ty nejsi rád, že tady Bill zůstal?“ zeptal se jej David a vůbec se
autor: B-kay Oba dva leželi na zádech a šokovaně zírali na bílý strop nad sebou. Jejich dech ještě pořád nedosahoval normální frekvencí a chvění, jež stoupalo jejich těly, bylo neskutečné. Mlčeli a odmítali se podívat jeden na druhého. Zejména Bill se bál
autor: B-kay „Tome, je pozdě,“ vydechl vzápětí, a pomalounku se od Toma zase odsouval. Tak moc mu chtěl odpustit a být takový jako předtím. Ale pár vět přeci nedokáže smazat ty tři roky, které probrečel s nadějí, že se snad něco změní.
autor: B-kay Měl dvě možnosti. Odejít a udělat to ve vedlejším pokoji, nebo zůstat a poprvé a snad jedinkrát ucítit sám na sobě, jaké to vlastně je s jeho bratrem. Zítra přeci odchází, nebude čas na vyjádření lítosti, nebo přemýšlením nad tím,
autor: B-kay Bill se polekaně odsunul z dosahu bratrových rtů a jediné, co mohl v nekonečné tmě, jež se rozprostírala kolem nich rozeznat, bylo Tomovo zrychlené dýchání a prudký tlukot srdce. Bill zmateně sklonil tvář a s přivřenýma očima čekal tu hordu
autor: B-kay K tomuhle dílku vám moc neřeknu xD. Jediné, co vám chci říct je jedno veliké Děkuji… Za všechno, co pro mě děláte a také za všechny vaše komenty. Jsem opravdu moc ráda : -* a tak doufám, že vás ani
autor: B-kay V tomhle dílku jsem konečně rozlouskla také něco z twincestu : ). Jdu na to pomalu, ale jistě, protože vím, že čím pomaleji na vás půjdu, tím vás to bude více provokovat xD. Ale jinak se na mě nezlobte :
autor: B-kay xD měla jsem dost dlouho na vymýšlení dalšího dílku a tak doufám, že se mi povedl. Pokusim se tuhle povídku ještě více odlišit od těch, které vám ji možná trošku připomínají. Ale nebojte, i když si nad tím lámu kolikrát
autor: B-kay Takže :), rozhodla jsem se příběh něčím odlišit od všech těch ostatních, jelikož jsem už dostala pár komentů ohledně klasickosti příběhu. Já jsem za vaši kritiku vděčná, jelikož pak vím, co dělám špatně a můžu to změnit :), takže vám
autor: B-kay Tenhle dílek je napsaný u songu-Vanesa Carlton, který vřele doporučuji. Já tu zpěvačku moc neposlouchám, ale tahle píseň je více než dokonalá a přesně se do tohohle dílku hodí :). Jinak už pomalounku přemýšlím o tom, že bych mezi dvojčata
autor: B-kay Ani nevíte, jak moc mě těší váš zájem i o tuhle povídku : ). Možná se vám ze začátku bude zdát smutná nebo taková chladná, to se nebojte. Dalšími dílky vám to vynahradím a postupně se ten chlad bude měnit
autor: B-kay „Bille, počkej!“ volal za ním Tom, ale Bill byl jako hluchý. Pořádně se zachumlal do své mikiny a slzy, trpce kanoucí po jeho bledé tváři, ukryl závoj černých brýlí. Kdyby měl mluvit, hlas by se mu třásl a nebyl by
autor: B-kay Tak : ) a jak jsem vám slibovala, tady máte první dílek mé nové povídky. Musím však připomenout, že název vymýšlela má ségra Mikí, kterou teď úplně miluju, jelikož to byla typická antitwincesťačka a stačilo jenom pár povídek, aby se
