autor: Dietřisko & Kentaur Zárost Tom Naposledy jsme se ohlédl po svém rodném městě a nastoupil do vlaku. S Lokim jsme si našli vzadu ve vagónu poslední dvě volná místa v jednom kupé. Tiše jsem pozdravil spolucestující, hodil těžký batoh na zem
autor: Dietřisko & Kentaur Dobývat svět Bill Když mě ten kluk opustil pouze po svém vlastním uspokojení, moc mě to nepotěšilo. Ještě že je má pravá ruka stále se mnou. I nyní vše napravila. Ve velmi dobré náladě jsem vyšel z koupelny
autor: Dietřisko & Kentaur Velký návrat Bill Procházel jsem se takhle po Asgardu a zpíval jsem si japonské sprosté písničky. Po chvíli jsem zívnul a zjistil, že se nudím. Vrátil jsem se tedy do svého pokoje, i když jsem pochyboval, že to
autor: Dietřisko & Kentaur Opouštíš mě? Tom Loki mě odvedl do svého pokoje. „Hustě, oni mi tu uklidnili. Věř mi, že bys to tu nechtěl vidět předtím,“ zašklebil se. „Uhh…“ Nevěděl jsem, co mám dělat. S tím, že je Loki pravděpodobně bůh,
autor: Dietřisko & Kentaur Boží konference Tom Začala být docela zima. Měl jsem nutkání přitisknout své chvějící se tělo na Lokiho hřejivé, protože v jeho náruči jsem se cítil bezpečně a dobře. Vlastně jsem celou dobu šel těsně vedle něj a potají
autor: Dietřisko & Kentaur Kdo je zloděj kamenů? Bill Pustil jsem toho kluka a vyskočil z postele. Něco mě napadlo a bylo to sakra boží. „Co… Co chceš dělat?“ zeptal se roztřeseným hlasem. Přešel jsem k němu a položil mu ruce na
autor: Dietřisko & Kentaur Kamenná vesnice Bill Ještě že jsem přišel včas. Ti zlí temňouši mi chtěli rozbít hračku. „Ehm… Loki?“ ozval se ten kluk. „Co je?“ „Ten meč… No… Svítil.“ „Cože?!“ Pustil jsem ho na zem. To není možný… To vůbec
autor: Dietřisko & Kentaur Sigmundův dědic Bill Ráno jsem se vzbudil v celkem dobré náladě. Bylo dost možné, že dneska dorazíme k portálu. Znovu jsem se podíval na toho kluka, jehož jméno jsem si nebyl schopný zapamatovat. No, možná se ho nebudu
autor: Dietřisko & Kentaur Souboj Tom „Mapa!“ zaradoval jsem se několik minut po Lokim. „Neříkej,“ utrousil. „Říkám.“ Loki rozložil mapu a začal ji studovat. „To je divný, to je divný…“ „Máš to obráceně,“ poznamenal jsem. „A jo!“ Otočil mapu a znovu se
autor: Dietřisko & Kentaur Svartálfheim Tom Díval jsem se na jeho nataženou ruku. Mám nebo nemám? Na jednu stranu jsem se ho bál, ale na druhou jsem byl neuvěřitelně zvědavý. Bohužel ale zvědavost zvítězila. Abych byl upřímný, nejdřív jsem si myslel, že
autor: Dietřisko & Kentaur Zdravíme, přátelé. Jsme tu zpět s další povídkou a tentokrát jsme se pustily do fantasy. Tenhle žánr je nám asi nejbližší, tak doufáme, že to bude vidět 😀 Je to zatím náš nejdelší příběh, to by se vám
