autor: Catherine & Sch-Rei „Tome? Mohl bys být u mě přes noc?“ olíznul si Bill rty. Dredáč se usmál. „Myslím, že by to neměl být problém, pokud chceš,“ pokrčil rameny. „Chtěl bych to. Opravdu hodně moc. Jsem doma sám, víš?“ Jsem rád,
autor: Catherine & Sch-Rei „Proč by ne? Ty jsi nic špatného neudělal, vůbec ne,“ zakroutím hlavou. „Spíš naopak, ten den byl skvělý s tebou, tady… I když zakončení nebylo dokonalé, přece jen tam bylo něco, co sice nebylo myšleno vážně, ale i
autor: Catherine & Sch-Rei (Tom) Můžu říct, že jsem nadmíru spokojený, že mám po tak dlouhé době Billa tak blízko. Je to zvláštní, ještě se mi nestalo, že bych se při tak blízkém kontaktu takhle chvěl nebo cítil, ale určitě si nestěžuju.
autor: Catherine & Sch-Rei „Tak já… ahoj,“ řekl tiše a pomalu vstal, s hlavou sklopenou se vydal směrem ke dveřím. Vydechnu a zvednu se taky. Jdu za ním. Snažím se projít kolem matky. Musím se Tomovi za ní omluvit. Prostě musím. Stoupne
autor: Catherine & Sch-Rei (Tom) Našpulím rty a zpod čepice se na Billa podívám. Stáhnu z ní ruce. Jak jsem měl sakra vědět, co tam je? Dývka sám nevedu, navíc na takový věci nemám moc zapotřebí se dívat. Vydechnu a vstanu, jdu
autor: Catherine & Sch-Rei (Tom) Trošku přivřu oči. Moc bych chtěl, aby s námi někam jel, mohl bych ho víc poznat. Líbí se mi, jak se mě dotýká, jen snad… Nejde to tak moc poznat. Pousměju se. Vím, že by rodiče byli
autor: Catherine & Sch-Rei Nakonec jsem na pár hodin usnul. Když jsem se probudil, byly tři hodiny. Škola právě končí. Tom bude určitě za chvilku volat. Natáhnu se pro zrcátko. Povzdechnu si. Mám oči celé zarudlé. Vezmu si tužku a začnu si
autor: Catherine & Sch-Rei (Bill) „Budu se těšit,“ usměju se na něj a vyndám si zrcátko. Vydechnu. Mám rozmazané téměř celé líčení. Začnu si to prstem otírat. Nechci, aby mě někdo takhle viděl. Dost na tom, že musím být takhle před Tomem.
autor: Catherine & Sch-Rei „U-už? Oh… No, a… Mohl bych jít s tebou? Myslím… Jít s tebou kousek, doprovodit tě, já… Mám času až přes příliš a … no, eh,“ koktne a usměje se. Taky se na něj usměju. Chci být zdvořilý. „No
autor: Catherine & Sch-Rei „Předtím? Po prvním sexu… Jsem toužil aby proběhl s klukem, kterého opravdu budu milovat… Všechno se to zkazilo,“ povzdechnul si. Trošku jsem se pousmál a zase do něj šťouchnul loktem tak jako předtím. „Víš, zapomeň na to, co bylo. Žij
autor: Catherine & Sch-Rei (Tom) Pokouším se na něj usmívat. Nikdy se mi kluci moc nelíbili, ale přecijen… Každý má někdy nějaký takový menší úlet. Jenže si myslím, že můžu říct, že tenhle se mi… Líbí? Zajímalo by mě, jak se jmenuje.
autor: Catherine & Sch-Rei Ačkoliv máme už… Dá se říct dost společných povídek, myslíme si, že tahle je zatím nejlepší 🙂 Nápad byl spontánní, asi tak jako všechny xDDD Trvalo nám přesně měsíc, než jsme tohle napsaly 🙂 Tudíž z toho plyne, že
