autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Dřepnu si na lavičku nedaleko Billova baráku a podívám se na iPhone, načež ho vypnu. Otřu si slzy a zase ho sklidím do kapsy. Ještě jsem Billa takového nezažil. Byl tak strašně naštvaný, ale zároveň naprosto
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Po dvou hodinách jsem měl jeden návrh hotový. Šlo to celkem rychle. Tomi stále spal, ale ne příliš tvrdě, jak jsem usoudil. Došel jsem potichu do kuchyně a nalil si trošku vody. Měl jsem trošku hlad,
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL „Já… něco jsem ti koupil,“ zopakuju Tomovi naprosto stupidně a zvednu se. Rozejdu se do haly, kde jsem si nechal tašku. Otřu si oči. Já nesmím brečet. Nesmím mu ublížit. Vzal jsem si sáček, kde byla
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Zajel jsem do práce. Chvilku jsem si povídal s Deb. Ani příliš nevyzvídala, což mě potěšilo. Dal jsem jí několik papírů k vyřízení zakázek. I když jsem byl doma, stejně jsem něco málo dodělal. Potom jsem
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Ráno mě probudila dost velká bolest krční páteře. Ne, že by mě to nebudilo i v noci, ale teď to vážně bylo k nevydržení. Spali jsme s Tomem celou noc na pohovce. Televize byla vypnutá a
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Dlouhou dobu jsme tam s Tomem spolu takhle seděli. Nebyla třeba něco říkat či dělat. Odpoledne jsem Toma nakonec přemluvil, aby se aspoň trošku najedl. Byl to téměř nadlidský výkon, ale nakonec jsem do něj něco
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Jakmile jsme dojeli ke mně domů, odvedl jsem Toma nahoru do bytu. Oba jsme se zuli a sundali si bundy. Stále vše bylo beze slov. Zavedl jsem ho tedy do ložnice a uložil ho do postele.
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Nějakou dobu jsme ještě seděli na chodbě. Nakonec nám doktor oznámil, že Molly musí provést ještě nějaké rychlé vyšetření. Ovšem i to se protáhlo. Simone byla celou dobu u ní. Doktor nás k ní ale už
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Jakmile jsme se usadili, přiklusal k nám číšník, a když jsme si objednali, zase odešel. S úsměvem pohlédnu na Billa a na stole položím svoji ruku na jeho. Restaurace je umístěna v jednom z nejvyšších pater
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Po chvilce se otevřely dveře od ložnice, v nichž stál Bill. „Tomi?“ Odtrhnu pohled od televize a pohlédnu na něj. Ještě nespí? Povytáhnu obočí. Co mi asi chce? Ne, nebudu se to snažit uhodnout, stejně se
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Z náměstí jsme se vydali do nedaleké Berlínské katedrály. Byla obrovská, a i když to nebyl můj styl, byla překrásná. Nejen, že si Bill prohlížel fresky, vitráž a stavbu, obdivoval také styl. Uvažoval jsem, jestli nesbírá
pokračování TOM Cítil jsem, jak do mě pomalu Bill zase zajel po žalud. Zavřu oči, kousnu se do rtu a dám mu ruku stranou. Přichytím ho u kořene sám. Vím, kam mám a nemám. Cítím, když to bolí. Zasunu ho ještě kousek
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Když ke mně Tom došel pyšně s foťákem v rukou, začal jsem si prohrabávat tašku, hledajíc balzám na rty. „Proč tu tak sedíš? Nesmíme mrhat časem, když je tu tolika zajímavých věcí,“ hleděl na mě nechápavě.
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Uběhl celý měsíc. Uteklo to jako voda. S Tomem čas plynul hrozně rychle, a to bylo to, co mě tak štvalo. Každý okamžik s ním jsem si snažil co nejvíc vychutnat a užít. Bylo mi s
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Následující den byl naprosto příšerný. Nejen, že jsem se celou noc jen převaloval a vůbec se nevyspal, ale co jsem vzal do ruky, to mi upadlo. Byl jsem celý nějaký roztěkaný a zkrátka mi bylo na
