autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Vejdu do kanceláře a zavřu za sebou dveře. „Ahoj, Deborah,“ usměju se. „Už zase ty?“ zasměje se. „Jo, zase já. Dřív, než cokoli řekneš, vážně jsme spolu nespali. Bill už ti to prý vysvětlil,“ řeknu se
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Bylo pozdní odpoledne, když jsem natáhnul prst ke zvonku, ale zase jsem ruku prudce stáhnul. No tak, jdu přece za Molly a podívat se na to, jaký má Tom zhruba styl. Nejdu za ním, jdu za
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Natáhnu si boxerky a vylezu z postele. S cigaretou v puse přejdu ke stolku, kde leží návrhy, které tu zanechal Bill. Vezmu si jeden blok a rychle jím prolistuji, dokud nenajdu adresu firmy. Lehce se nad
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL V úterý ráno jsem se dostavil do práce, vyřídil vše potřebné a tentokrát si dal kávu společně s Deborah. Říkala, že má teď nějaké problémy s manželem a potřebovala to s někým probrat. Abych byl upřímný,
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Tom si promne krk a rozejde se k nám. Lehce se olíznu a sleduju ho. Jsem vážně zvědavý, co mi řekne. „Ty máš teda nápady,“ řekne mi s malým úsměvem. „Vážně by mě zajímalo, jak jste
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL „Koukám, že jsi na roztrhání, jaký je tu o tebe zájem,“ usměju se trošku a cvrnknu Molly zlehka do nosu, když se na mě kření. Molly se zachichotá a otře si nos do Tomova ramene. „Všiml
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Uběhlo už víc jak sedm dní a pořád mi to vrtalo hlavou. Nedokázal jsem si vysvětlit proč. Vždyť je to jen nějakej kluk, kterýho ani neznám. Nerozumím sám sobě. Nikdy mě nežralo svědomí tak jako teď.
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Následující den pro mě byl čirým utrpením. Byl jsem absolutně nevyspalý a nebylo mi dobře. Vypadal jsem jako hromada sraček. Obličej jsem měl bledý a pytle pod očima mi dodávaly pravý šmrnc. Neměl jsem chuť vůbec
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Další den jsem se na školu vykašlal. Zkrátka se mi tam nechtělo. Nejen kvůli tomu, že jsem se moc nevyspal, ale také kvůli Brianovi. Neměl jsem chuť ho vidět, ani při vyučování, natož potom. Určitě by
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Dostavím se rovnou do práce, abych pak mohl jít dříve domů. Když vejdu do domu, zuji se a jdu dál. Je tu podezřelé ticho. Nakouknu do kuchyně. Tam nikdo. Tak vejdu, vezmu si z lednice colu
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Po vyučování si vezmu věci a dojdu k Brianovu kabinetu. Zaklepu na dveře. Mohl bych za ním normálně vejít, ale kdyby tam náhodou měl návštěvu, nerad bych vypadal nezdvořile. Po pár vteřinách otevře dveře. Jen se
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM „Bože, tohle bylo tak… úžasný. Pokaždé, když jsi ve mně…“ vzdychnu a unaveně si položím hlavu na jeho holé rameno. Pohladím ho po svalnaté paži a zavřu spokojeně oči. „Pokaždé je to úžasný,“ usměje se trošku
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne Zdravíme vás, naši milovaní čtenáři. Jako první bychom Vám rády popřály krásný Štědrý den a následující Nový rok. Jak Vám již v rozhovoru bylo slibováno, zde je první díl naší nové povídky Novel of Dreams. Má dohromady
