autor: Kiki Celý den se táhnul. Gustav ve škole nebyl, tak raději seděl celou dobu ve třídě. Najednou zazvonilo. Konec vyučování. Konečně! Vykřikl v duchu Bill, rychle si posbíral věci, hodil batoh na záda a vyběhl ze třídy. Následně i pomalým krokem a se
autor: Kiki „Gusťo, nepůjdeme k nám?“ optal se Bill prosebně, když procházeli bránou školy. Nechtělo se mu někde trajdat, když určitá místa mu budou připomínat Toma. „Když chceš. A dej mi ten baťoh.“ Pokrčil rameny a stáhl mu ho ze zad. „Proč? Je
autor: Kiki Bill s Gustavem i s maličkými byli opět na cestě domů. Jorgen byl s obou nadšený a pořád dokola Billovi říkal, aby se zase někdy přijel ukázat. Málem ho nechtěl pustit domů. Tomovi by to však vůbec nevadilo, ale Bill musel, i když
autor: Kiki „Bille, děje se něco?“ ptala se starostlivě jeho máma, když sešel schody do kuchyně a posadil se naproti ní u stolu. „Ne… vše je v pohodě…“ začal si znuděně, nebo spíš smutně míchat kávu. „Poznám to na tobě. Tak co se
autor: Kiki „Bille, tohle by už stačilo, ne?“ mírnil ho Tom, když Bill už v sobě něco měl. „Sestřičky tě zabijou, pokud však…“ „Ještě jednu…“ Zakňučel. Vnímal, ale bylo na něm poznat, že pil. „Ne, ani jednu.“ Zakroutil hlavou a všechny skleničky, svou,
autor: Kiki Lidičky, musím se přiznat, že ty dny, kdy jsou spolu, nepočítám. Takže, kdyby se to někomu zdálo málo, nedivte se xD Jen se téhle povídky potřebuju ‚zbavit‘ a už ji ukončit. Určitě jste si všimli, že toho mám rozepsaného celkem dost. Navíc,
autor: Kiki Oba vpadli za polibků do koupelny a postupně ze sebe sundávali oblečení. „Dneska ale nic nebude.“ Vydechl Bill. „Jsem celkem unavený.“ Opět se mu vpil do rtů. „Nic po tobě nechci.“ Promluvil Tom proti černovláskovým rtům. „Zatím.“ Dodal šeptem. Bill to
autor: Kiki „Tak jsme tady, sestři.“ Klepl Tom na sesternu. Pořád tam byla ta, co je pustila na výlet. „Dobře. Jak jste se měli?“ usmála se. „Přímo skvěle. Užili jsme si to, viď?“ dloubl do Billa. „Jasně. O jedno tajemství míň.“ Usmál se taky. „To jsem
autor: Kiki OK… tohle je poprvé, co je to na celý díl 😀 Nejsem jako vy, neumím to popisovat. Vždycky to dopadne katastrofálně xD „No páni, Bille, ty se nezdáš!“ usmál se Tom nad bratrovým počínáním a s radostí mu pomohl. Bude
autor: Kiki „Ty jsi jí řekl mami?“ udivil se Bill, když seděli ve vlaku.„No…. jo. Cítil jsem…. něco. Co ke Gerdě ne. Je to zvláštní.“„Zvláštní?“„Jo. Poznal jsem jednu milou paní a zjistím, že je moje máma a ty můj brácha. Od začátku
autor: Kiki „Bille, měli bychom už jít.“ Upozornil ho Tom.„Ještě ne…“ zaskučel a dál se věnoval svým synům.„Ale jo. Ujede nám vlak a ty chceš ještě být určitě s mámou, ne?“„Jo, ale… chci je s sebou.“„Já vím, ale nemůžeš.“„Propašujeme je.“„Blázne.“„Tome, ještě chvíli.“„Uvidíš
autor: Kiki „Jsme tady.“ Zaradoval se Bill, když stáli před dětským hřištěm.„Tohle mi je povědomé.“„Určitě jsme sem museli chodit. Je to totiž nejbližší park od našeho domu.“„Myslíš?“„No, myslím. Koukni, tamhle je volná lavička a hned ve stínu. Pojď honem.“ Rozběhl se k
autor: Kiki „Tohle je vážně špatný vtip.“ Zasmál se Tom, ale když viděl, že Billova máma se tváří vážně, nechal toho. „Děláte si legraci?“ zvážněl.„Ne. Bill ví, jak to tehdy bylo. Víš to i ty?“„Ne.“ Zakroutil hlavou.„Tak se posaď.“ Ukázala na gauč.
autor: Kiki Oba vtrhli na záchody, ale v tu chvíli by se v Billovi krve nedořezal. Umýval si tam ruce Andreas. Okamžitě se odlepil od Toma.„Ale, ale, Bille… co ty tady?“ všiml si ho.„Dej mi pokoj.“ Zaúpěl.„Copak by ses bál? Dlouho jsme
autor: Kiki Oba si vyzuli brusle, vzali své saky paky, vrátili ty boty na nožích, a ruku v ruce se vydali tam, kam je vedl Tom. „Páni.“ Nezmohl se Bill na smysluplnou větu.„Líbí se ti tu?“„Je to nádherné.“ Koukal na vodu před
