autor: Helie Vždycky, když dopíšu nějakou vícedílku, říkám si, že něco sice končí, ale život jde pořád dál. S touhle povídkou jsem se totálně nazlobila, protože nemám ráda, když mi někdo „diktuje“ děj. Možná jsem se do psaní podle filmové předlohy nikdy
autor: Helie Tom: Seděl jsem před zrcadlem v maskérně a díval se na svůj ustaraný odraz. Tohle je poprvé, co budu stát na jevišti. Poprvé, co budu zpívat před lidmi. Poprvé… Tréma mi svírala žaludek, chvílemi jsem měl pocit, že se dusím.
autor: Helie Bill: V Opeře se pilně připravovali na produkci Romea a Julie. Trávil jsem na zkouškách skoro všechen volný čas. Potřeboval jsem vědět, jak přípravy probíhají, abych mohl v průběhu hry zakročit. Vlastně jsem jim měl pokazit veškeré snahy, ale já
autor: Helie Bill: Utíkal jsem chodbou, sukně šatů se mi pletla mezi nohy. Po tvářích mi tekly slzy, které částečně zachytávala maska, zlostně jsem si přejel hřbetem ruky po tváři, abych setřel to málo, co uniklo zajetí masky. Možná to nebyl tak
autor: Helie Bill: „Bille? Hodláš se také účastnit karnevalu?“ zeptala se mě madam Giryová, která mě přišla zkontrolovat. „Rád bych…“ „Výborně. Jen jsem ti chtěla říct, že pro všechny účinkující v Opeře je dovoleno nahlédnout do inventáře Opery. Platí to i pro
autor: Helie Tom: „Jsem unavená, Tome… Tak straně moc unavená. A mám strach. On přijde a ještě něco udělá. Vím to! A nedokážeš mu zabránit, i kdybys chtěl. Bojím se, že se to ještě daleko zhorší. Že nezůstane jenom u únosu,“ špitla
autor: Helie Tom: Uteklo zhruba půl roku… Pití se stalo legálním, cigarety jakbysmet. Bylo nám 18, ale já svoje narozeniny neslavil doma. Všechno se odehrávalo tak, jak jsem chtěl. Narozeniny jsem se souhlasem mámy slavil ve městě v jedné malé zapadlé restauraci
autor: Helie Tom: Únava zmizela jak pára nad hrncem. Vyskočil jsem z postele a utíkal k Billovi. Bez zaklepání jsem rozrazil dveře a jako velká voda vpadl dovnitř. Bill seděl v otevřeném okně a zíral do venkovní tmy. Na klíně měl malý
autor: Helie Omlouvám se, autorce i čtenářům, podařilo se mi zveřejnit dneska dřív 19. díl než 18., tak tady je ten správný. J. :o) Bill: „Dále!“ ozvalo se zpoza dveří a já tiše se svěšenou hlavou vstoupil do Tomova pokoje. Nemohl jsem
autor: Helie Tom: Vracel jsem se s tácem a prázdnými skleničkami za bar; už zase zvonilo. Ruch na chodbách se začal uklidňovat, pouze poslední diváci vybíhali ze záchodů, protože na záchodech se vždycky utvoří největší fronta. Mary už u baru nikoho neměla
autor: Helie Tom: Bylo už jen pár minut před představením a do předsálí se nahrnul neuvěřitelný počet lidí. Nebylo místo, kde by se před nimi dalo schovat. Všichni ti, co zde byli, měli dva důvody pro svoji návštěvu: za prvé byli zvědaví,
autor: Helie Bill: „Nechoď sem, Christine!“ zavrčel jsem výhružně. Maska ležela až moc daleko a Christine stála až moc blízko. Madam Giryová je jediná v celé Opeře, kdo smí znát moji tvář. Na odhalování bylo ještě moc brzy… Ale Christininy boty stále
autor: Helie Tom: Skoro celou noc jsem probděl po mámině boku, skoro celou noc probrečela. Ještě nikdy jsem ji neviděl v takovém stavu. Snažil jsem se její nářek tlumit slovy typu „Neboj se, on se vrátí“, ale brzy jsem veškerou snahu vzdal.
autor: Helie Bill: Seděla na stoličce vedle varhan, v rukou třímala skleničku s vínem. Neměla nejmenší tušení, co se ve víně rozpouštělo, než jsem ji sem zavedl. Netušila nic… Nikdo nic netušil. Jediné čtyři lístky z poloviny prozrazovaly můj plán. Jeden z
autor: Helie Zdravím všechny =) Odkazy k tomuhle dílu jsou jen spíš kvůli těm písničkám, které jsem do děje prostě zaplést nedokázala a kvůli tomu, abyste si to tak nějak líp mohli představit 😀 Nechci jít úplně přesně ve stopách děje filmu,
