autor: Ivetka Odtrhl jsem se od něj. ,,Bože… já… já promiň mi to… neudržel jsem se…“ vůbec jsem netušil, co právě říkám. Koktal jsem jedno slovo přes druhé tak, že věta skoro nedávala smysl… ,,Tome… nevyčítej si to… tohle se prostě mělo
autor: Ivetka Bez pospíchání jsem si v klidu dopil po boku Billa kafe a pak jsem prázdný hrnek odložil na kuchyňskou linku… Otočil jsem se a narazil jsem do Billa… ,,Bože… promiň… to jsem nechtěl, já…“ dal mi prst na rty a
Napadlo tě někdy, že si s tebou jenom hraje přes to, jaké jsi povahy? Docela se mi dařilo můj rozum ignorovat, blíž jsem měl k srdci. Tupě jsem je našpulil a dal jsem mu pusinku, mezitím, co mi tak pracně sundával smetanu….
,,Asi si půjdu už lehnout, nějak mě pálí oči…“ zalhal jsem. Jenom nemůžu za to, že… že nemůžeš být v jeho blízkosti, protože jeho tělo pořád tvoje oči hypnotizuje? Tome, probuď se… ,,Dobře… ale nevypadáš na to, že by tě pálily, vždycky
,,A za úkol si do domácích sešitů vypracujete cvičení z učebnice na straně 49, a budou to cvičení 4, 5, 6 a 8.“ Nesnášel jsem naší učitelku na matematiku. Hodiny s ní nikoho nebavily, byly a jsou nudné. Vždycky, když po zvonění
A/N : Asi víte, co je tohle za povídku. Bude to hodně podobný Bráchovi, bude to twc, takže komu se líbil Brácha, tak doporučuju, aby četl i tuhle povídku 🙂 Ivetka ,,Tome… Tome… šmudlo, vstávej, musíme do školy…“ cloumal se mnou zase
