autor: SakuraUchihaHaruno13 Ať už si Bill přes noc plánoval cokoli, osud si hrál podle vlastních pravidel. Ač se Bill snažil zabránit jejich bezprostřednímu kontaktu v temnotě nejhlubší noci, byl to právě on, kdo celé situaci vdechl úplně jiný nádech. Ve sladké nevědomosti
autor: SakuraUchihaHaruno13 Tom se v Billově pokoji pořádně porozhlédl. Využil jeho nepřítomnosti a zapátral znovu mezi jeho šperky, aby vylovil ten krásný přívěšek skrývající mnohá tajemství. V kapse své mikiny našel vlastní část a jen ze zvědavosti je zkusil složit dohromady. V
autor: SakuraUchihaHaruno13 „Byli byste tak laskaví a vysvětlili mi, co to má znamenat?“ učitel se zahleděl na dva chlapce stojící před sebou, papíry položil na stůl a pokývnutím hlavy je vyzval k odpovědi. „Možná je to jen náhoda?“ zkusil to Bill tím
autor: SakuraUchihaHaruno13 Bill v doprovodu spokojeně se tvářícího Toma mířil do školy. Bylo mu vlastně jedno, co se bude dít. Podvědomě se vracel ke skutečnosti, že jako malý přišel o rodiče a že se někde ve světě toulá jeho dvojče, které třeba
autor: SakuraUchihaHaruno13 Venku se rozprostírala černá tma, budík ještě nezazvonil, přesto byl však Tom vzhůru. Celou noc měl problém se spánkem, za což mohlo hned několik věcí. Jednak mu silně tlouklo srdce a jednak měl taky nepřirozeně zrychlený dech. Též se potýkal
autor: SakuraUchihaHaruno13 Amalia seděla ve své pracovně a pročítala všechny informace k situaci týkající se Billa Kaulitze. Několikrát to procházela, aby se skutečně ujistila o do očí bijící pravdě. Byl to on, skutečně na něj po těch letech narazila a mohla dokončit,
autor: SakuraUchihaHaruno13 Bill nereagoval na základní podněty, neslyšel, neodpovídal ani se nehýbal. Učitel poslal jednu studentku do sborovny, aby přivedla učitelku Jungovou, která ve škole vedla kroužek zdravotníků a mohla v téhle situaci pomoct. Než se vrátila, celá třída obklopila černovlasého chlapce
autor: SakuraUchihaHaruno13 Toma pálily plíce od ustavičného běhu, tělo měl zbrocené potem, ale nejvíc ho trápily jeho neuspořádané myšlenky. Nedokázal se smířit s tím, co se teprve před chvilkou stalo. Mluvil s Billem, skutečně s ním prohodil pár slov. Tou temnou stránkou
autor: SakuraUchihaHaruno13 Předem chci jenom upozornit, že jména vedlejších postav použitá v této povídce nemají nic společného s žijícími nebo dříve žijícími osobami. Všechny shody jmen a situací jsou pouze náhodné. S velkou nechutí se Tom vydal za Amaliou, aby ji informoval
autor: SakuraUchihaHaruno13 Bill zaraženě stál u okna a tiše hleděl na místo, kde se nepředstavený kluk ztratil. Jeho tělo opět zaplavila nesnesitelná vlna samoty a smutku. Přišlo mu, jako by znovu mohl mít, co chtěl, ale v posledním okamžiku mu to uteklo,
autor: SakuraUchihaHaruno13 Bill si z následujících dní pamatoval jenom svoje obrazy v mysli. Většinou se tam mísily pohledy na dvě malá miminka, pak jeho vlastní minulost, kterou si pamatoval, a pak taky dost často v představách vídal toho blonďáka s dredy. Postřehl,
autor: SakuraUchihaHaruno13 Bill se celou noc nespokojeně převaloval v posteli, jako by s ním někdo proti jeho vůli házel. V hlavě se mu míhaly nesmyslné obrazy ukazující pomatenost jeho mysli. V jednu chvíli viděl maličké kloučky, jak se přetahují o dudlík, a
autor: SakuraUchihaHaruno13 Life isn’t about waiting for the storm to pass… It’s about learning to dance in the rain. Chlapec se špinavě blonďatými dredy, jež neustále nosil částečně skryté pod kšiltovkou, procházel potemnělým městem, které sem tam ozařovala světla lamp nebo oken
autor: SakuraUchihaHaruno13 Bill pomalým krokem kráčel směrem k domovu. Jako vždy neměl kam spěchat, sezení na psychiatrii ukončil o něco dříve, takže měl ještě nějaký ten čas na své myšlenky. Přemýšlel o tom, co své psychiatričce navrhl a trochu se pousmál. Neměl
autor: SakuraUchihaHaruno13 Doktorka Drescherová přešla jeho předchozí poznámku o jejím platu bez povšimnutí a pokračovala: „A chtěl bys to zkusit?“ Se zaujetím ho chvilku sledovala. „Chtěl by sis sednout proti zrcadlu a sám si se sebou povídat? Možná by to skutečně k
