autor: Helie Zdravím všechny 😉 Nemám nic k tomuhle dílu, ale ráda bych vám řekla, že mě skutečně mrzí, že povídku komentují tak dvě, tři holky a víc nic. Možná si až příliš věřím, ale řekla bych, že vás čte přece jen
autor: Helie Někteří pátrají po lásce celý život, aniž by si uvědomovali, že ji mají přímo vedle sebe. Já našel své pouliční štěně. Jenže štěňata jsou věcí vrtkavou, která nevydrží… „Tome? Tome, no tak, vnímej!“ mávala Bella Tomovi rukou před očima. Stál
autor: Helie Vracím se na místa, kde jsme spolu trávili společný čas. Navštěvuji je, abych obnovoval vzpomínky, ve kterých se mi vrýváš do mysli stále víc a víc… Nikdy by mě však nenapadlo, že i ty děláš to samé… Jarní sluníčko zářilo
autor: Helie Hodiny splývají v celek, mění se v dny… Sedm dní přerůstá v týden, jejichž větší množství tvoří měsíce… Bill s úsměvem došel s kyticí růží na smluvené místo. Sluníčko hezky svítilo a on spokojeně vystavoval tvář jeho záři. Byl to
autor: Helie Samota je horší než jed. Zabíjí člověka, aniž by si to uvědomoval… Bill seděl s blokem u okna. Hleděl ven, jeho pohled se ztrácel mezi bílými vločkami, které klesaly k zemi. Nechtěl s nikým mluvit, nechtěl nikdy nikoho vidět. Přál
autor: Helie Život je pouhý koloběh, který se nikdy nezastaví… „Děkuji, Bille. Skutečně děkuji. Bylo to vskutku příjemně strávené odpoledne,“ usmála se Bella a jemně líbla Billa na tvář, dokud se nevydala po svých. Bill s ní odmítl jít, nechtěl se přiblížit
autor: Helie Věci, kterým se tolik vyhýbáme, nás stejně jednou doženou… K zemi se snášely mokré vločky sněhu a lidé se radši drželi poblíž tepla svých domovů. Všichni, až na černovlasého chlapce, který spolu s tichým pobrukováním zrovna opouštěl dům. Plížil se
autor: Helie Šílenství znamená, že má člověk příliš bystrý mozek a ostatní to nechtějí pochopit. Bill seděl na židli u okna ve svém pokoji, nepřítomný pohled upíral ven. Jeho ruka hbitě přejížděla po papíře, který jemně šustil do ticha pokoje. Bill nevěnoval
autor: Helie Říká se, že nejlepším přítelem člověka je pes. Mnozí svého nejlepšího přítele vidí ve smrti… Jeho víčka začala klesat. Ramenem se opíral o pouliční lampu, hlava mu visela na pravé rameno. Tiše si něco mumlal pod vousy, ale nebyl tu
autor: Helie Mnohdy nález smyslu života znamená dlouhou cestu za jeho poznáním. Na město se tiše snášela tma spolu se spoustou drobných vloček, které městu dodávaly kouzelnou vánoční atmosféru. Bill seděl na okně jako mnohé dny předtím a ztrácel se ve svých
autor: Helie Zdravím všechny 😀 Není to tak dávno, co jsem ukončila první sérii Pouličního štěněte. A protože jsem naprosto beznadějný případ, nevydržela jsem to bez něj dostatečně dlouho, takže pomalu začala vznikat i druhá série 😀 Doufám, že mě neukamenujete za
