autor: elvisfan O šestnáct měsíců později Bill se díval, jak stěhováci odnášejí krabice ven z bytu, další zase přinášeli dovnitř a on nevěděl, jak by se měl cítit. „Už je pozdě vycouvat.“ Za jeho zády se objevil Tom, přitáhl si jej blíž
autor: elvisfan Gustav se dovlekl do obýváku a rozespalým pohledem se zahleděl na svého naprosto vzrušeného spolubydlícího a jejich kámoše Andyho. Andy otevřel oči na dost dlouho, aby stihl zvednout ruku a zamávat, vzápětí nechal svou hlavu znovu klesnout na opěradlo pohovky.
autor: elvisfan Jakmile Bill otevřel dveře, okamžitě byl zvednut ze země. Zasmál se a zahákl kotníky kolem Tomových boků. „Někdo je tady šťastný, že mě vidí,“ zamumlal, když Tom po chvíli pustil jeho spodní ret. „Zlato, těch věcí, které se s tebou
autor: elvisfan „Definuj ironii,“ zamumlal Bill. „Vím, jak bych ji definoval,“ odpověděl Gustav a pozorně se zadíval na zničený mobil. „S Tomem jsme se rozešli těsně předtím, než mi začaly tři měsíce volna.“ „Nerozešli jste se, Bille,“ podotkl Gustav trpělivě. „Pohádali jste
autor: elvisfan Tom, chechtaje se ničemu konkrétnímu, vypotácel z nočního klubu Red Square ve Vermontu, kde strávil většinu noci. Muž po jeho boku zavrávoral a Tom jej zachytil právě včas, bezpečně jej držel kolem boků, když zahnuli za roh, aby si mohli
autor: elvisfan Bill ležel na gauči zabalen v dece zírající, ale ne skutečně sledující televizi. Najednou se před ním zjevily Gustavovy nohy a vzápětí i jeho obličej. „Gusi!“ zakňučel. „Nevidím na televizi!“ Gustav se ohlédl přes rameno a poté nad svým spolubydlícím
autor: elvisfan Bill ležel na zádech, hleděl na oblohu, slunce jej nutilo přivírat oči i skrz sluneční brýle. V jeho zorném poli se vzhůru nohama objevila Tomova vysmátá tvář. „Tentokrát jsi alespoň dopadl na zadek,“ řekl Tom povzbudivě. „Já ti to říkal!“
autor: elvisfan Bill vstoupil do výtahu opravdu rád, že jej má v tu chvíli jen pro sebe. Poblíž nebyl nikdo, kdo by mohl být svědkem praštěného úsměvu, který měl na tváři od chvíle, co se ráno probudil. Už za malý moment se
autor: elvisfan @bill_trumper: nejhorší den ze všech!!! Bill si rukama pomalu zajel do vlasů, zanechávaje je rozcuchané do všech stran, zatímco mu ze rtů uniklo frustrované zavrčení. Ještě jednou se podíval na internetovou stránku před sebou, doufaje, že se informace mezitím změnila.
autor: elvisfan Od:tk360@gmail.com Pro:justbill@gmail.com 15. února, 2013 tak jak jsi dopadl? Tomův email na Billa vyskočil mnohem dřív, než se vůbec stihl dostat ze třídy a ještě pořád jej nepřestávalo překvapovat, že mu Tom ochotně nabídl svou emailovou adresu, a to jen
autor: elvisfan @bill_trumper: už nikdy nepiju! díky bohu, že je zírání na kluka hrajícího si se sněhem v televizi tím jediným, co mám na práci. Bill seděl na straně postele s lokty opřenými o kolena a svěšenou hlavou. Cítil se opravdu mizerně.
autor: elvisfan Zcela otráven monotónním mrmláním profesorova hlasu si Bill podepřel hlavu pěstí a díval se z okna. Jeho tichý telefon se znenadání rozzářil a on mohl vidět Tomův tweet, snímek pořízený z vrcholu zasněžené hory s titulkem „pohled shora.“ Bill nedokázal
autor: elvisfan „Víš, co mám na snowboardistech nejraději?“ zeptal se Gustav, přežvykuje svůj hot dog. „Co by to tak mohlo být?“ zeptal se Bill a mračil se na davy tlačící se všude kolem nich. „Dívky, které milují snowboardisty.“ „Nepovídej.“ „Ale proč ses
autor: elvisfan Vítám vás dnes u nové čtrnáctidílné povídky z roku 2013 od vám dobře známé elvisfan. Překládat ji pro vás bude tentokrát B-kay a na blogu ji najdete každou středu. Blíží se zima, tudíž povídka o slavném snowboardistovi a jeho zamilovaném
