autor: fyredancer V rohovém Starbucks Bill proklouzl dveřmi a byl přivítán syčícím mlékem a bohatou vůni espresa a smetany. Povytáhl si batoh na rameni výš a zamával na Sloane u baru, ale ta byla uprostřed přípravy několika nápojů a měla ten svůj
autor: fyredancer Slunce svítilo do třídy širokými okny a Bill si rukou podpíral hlavu. Byl více než šťastný, že už má povinnou četbu za sebou, protože s každou vteřinou čím dál více bojoval se spánkem. Řádně odměněná ctnost je po splnění úkolů
autor: fyredancer Když si Tom sundal kalhoty, Bill zvedl boky a stáhnul si i ty svoje. Byl tak hubený, že si mohl stáhnout zapnuté kalhoty i přes boxerky, až Tom uvažoval, jak na něm vůbec držely. Nechal si tu otázku na někdy
autor: fyredancer Večer se táhnul jako kap, kap, kap v tempu čínských vodních muk, pomalu, neúprosně, spíše otravně než na nějakém stupni skutečného utrpení. Tom se rozhodl dokonce ještě dřív, než večeře skončila, že Alan je sympatický a snažící se. Po sondování
autor: fyredancer „To jsem řekla? Nemůžu uvěřit, že jsem to řekla!“ Lisa Reilly sklapla pusu a zčervenala. Bill si užíval ten pohled na Lisu červenající se až ke konečkům jejích zrzavých vlasů. „No, byla jsi v tu chvíli trochu zhulená,“ připomněl jí.
autor: fyredancer Mraky se roztrhaly. Námraza z dřívějška roztála stejně jako chomáče mlhy, a slunce znovu navrátilo babí léto. Ve Starbucks bylo ve tři čtvrtě na deset poloprázdno, ranní ruch pominul a na polední bylo ještě brzy. Bill dokončil uklízení nepořádku po
autor: fyredancer Nebylo velmi brzké ráno, ale slunce, které prosvítalo skrz závěsy, bylo každým okamžikem silnější. Po podlaze se šířily stíny. Billovy oči byly přimhouřené proti čím dál světlejší místnosti, jak se sluneční paprsky pomalu plížily dovnitř. Brzy bude muset vstát, vymanit
autor: fyredancer Jídelna byla plná lidí ve chvíli, kdy Tom dorazil. Pohyboval se první částí budovy a pokyvoval hlavou skupinkám lidí, které poznával z přednášek, klubů a prvního roku stráveného na koleji Villa Maria. Nikdo z nich nestál za to, aby se
autor: fyredancer Slabé světlo brzkého rána odhalilo mraky na obloze, tu neproniknutelnou šedou clonu, která se brzy stane oregonským dešťovým obdobím, jak se dostávali dále do podzimu. Bill se pohyboval prázdnými, tichými místnostmi a chodbami domova Trümperů, a užíval si více toho
autor: fyredancer To ráno přineslo dost námrazy, až se ve vzduchu srážel dech. Rosa v trávě se proměnila v jinovatku, která se v brzkých ranních hodinách třpytila. Jak je Tom vezl tichem a tmou, projížděli kolem černých stromů a domů téměř bez
autor: fyredancer V pokoji byly zatažené závěsy a do celé té atmosféry přidal Tom jediné světlo, lampu na nočním stolku, která posílala kruh světla na matraci. Dveře se za nimi s kliknutím zavřely a ten zvuk jen zdůraznil všudypřítomné ticho. Vedle Billa
autor: fyredancer Odpoledne se přeměnilo na večer, jak zlatá a růžová z oblohy vybledly a byly nahrazeny rozšiřujícími se inkoustovými tahy štětcem švestkově zbarveného stmívání. V bytě Toma Kaulitze se ticho více a více protahovalo, přerušeno pouze cvaknutím lampy. Ta vytvořila malý
autor: fyredancer Odpolední venkovní vzduch byl svěží, ale ani zdaleka ne tolik jako ta studená vlna, která je sužovala v North Portland po celý minulý týden. Když Bill srovnal svůj krok s Tomem, zatímco šli po chodníku, Tom se pokusil vklouznout rukou
autor: fyredancer Sykot pěnícího mléka a hukot espreso baru dominoval rannímu ruchu Starbucks podložený hemžením lidí tvořících frontu a posunujících se ke konci baru, kde obdrželi svůj nápoj. Skrz to všechno se ozývalo pravidelné volání, ženský hlas přehlušující všechen hluk a oznamující
autor: fyredancer Byt byl tichý a v pokoji Toma Kaulitze svítila jediná žárovka. Prsty se mu hbitě pohybovaly po klávesnici a jen občas se zastavily, zatímco s povystrčeným jazykem přemýšlel nad nějakou určitou frází. Černé dredy měl stáhnuté na temeni hlavy a
