autor: Steinsgrrl „COŽE jsi udělal?“ Billovy oči byly široce rozevřené proti Tomovým klidným. „Řekl jsem Janni, že může jít na rande s Brianem,“ odpověděl Tom, zatímco metodicky skládal konzervy, které právě koupil, do spíže. Jeho hlas byl stabilní a pevný, což ale
autor: Steinsgrrl Dům byl tichý zrovna v tyto chvíle, než slunce zcela vykouklo nad obzorem a studené světlo prosvítalo do ložnice přes mezery mezi závěsy. Tom se zavrtěl a probudil, ale nechal své oči zavřené několik dalších minut. Bill byl stočený kolem
autor: Steinsgrrl V soudní síni byla zima. Nebyla tam taková zima jako venku; Tom už nemohl vidět svůj dech, ale stejně se ve svém kabátu silně chvěl. Bylo tam ticho a v prostorné místnosti se rozléhaly zvuky tlumených hlasů a neklidných lidí;
autor: Steinsgrrl Tom byl na průzkumu toho, co je třeba udělat v kuchyni, když Bill proběhl kolem něj a hodil hadr do dřezu, než uložil čisticí prostředek do skříňky pod ním. Vypadal rozrušeně a jeho oči měly maniakální nádech, když se podíval
autor: Steinsgrrl Vydechl vzduch, který tak dlouze zadržoval, až jej pálilo na plicích, rozložil dopis a snažil se soustředit na slova, která mu splývala v modrou tekutinu na bílém pozadí. Tome, nechci to udělat. Nechci odejít, ale musím. Musím jít, protože nemůžeš
autor: Steinsgrrl Ráno přišlo dříve, než na to byl Bill připravený. Slunce do jejich ložnice takhle brzy ráno nesvítilo, ne v zimě, ale Tomův budík byl nepříjemnější a bolestivější, než jakkoliv by mohl být ostrý paprsek slunečního světla. Zvlášť po tom, o
autor: Steinsgrrl „A pak,“ řekl Tom a odmlčel se, aby spolknul doušek vody, „mi řekl, že pohovor byl opravdu jen formalita. Říkal, že viděl mou práci, a líbila se mu a v podstatě jsem zaměstnaný!“ Tom se hrdě usmál, když Janni zavýskala
autor: Steinsgrrl „Lidi, raději byste už měli být tady, chystám se tu věc zapnout.“ Bill stlačil ‚play‘ a čekal na Toma a Janni, až se vrátí z kuchyně s jejich filmovým občerstvením. „Okay, okay!“ Tom se objevil za rohem a držel obří
autor: Steinsgrrl „Co tím, kurva, myslíte, že nepřivezete Janni domů?“ Tomův hlas se začal zvyšovat a Simone se přestěhovala z okraje gauče se znepokojením v očích a s nakrčeným obočím. Bill se otočil a jeho oči se setkaly s Tomovými. Z toho,
autor: Steinsgrrl „Tome? Proč máš skleničky v téhle skříňce, když by dávalo větší smysl, mít je v téhle skřínce?“ Bill ukázal na druhou skříňku se sklenkou v ruce. „Chci říct, mohl bys je vytáhnout z myčky a rovnou je uklidit, místo abys
autor: Steinsgrrl Ptáci. Někde tam cvrlikali ptáci a Bill zamumlal nadávku. Bylo ještě příliš brzy na ptáky. „Zasraní ptáci. Potřebujeme kočku,“ zahučel ospale a přetáhl si přikrývku přes hlavu, aby zablokoval sluneční světlo, které pronikalo přes mezeru mezi závěsy. Cvrlikání přestalo a
autor: Steinsgrrl Tom naklonil hlavu dopředu a doufal, že jeho dredy zůstanou svázané, zatímco mu sprcha pulzovala na ramenou, horká a zapařená. Zhluboka se nadechl a zrelaxoval skupinky svých svalů jeden po druhém. Simone odešla teprve před krátkou dobou a on jí
autor: Steinsgrrl „To sis vybral ten nejtěžší gauč, co měli, Bille?“ zavrčel Georg, když zvedl konec gauče a čekal, než jej Gustav pořádně chytne na druhém konci. Nemotorně couval ke dveřím a zvedl svůj konec výš. „Ta prodejna nábytku to přestěhovala za
autor: Steinsgrrl Bill nevědomky třel svým palcem v Tomově dlani malé kroužky a rozhodl se, že je to teď, nebo nikdy. Zhluboka se nadechl, aby uklidnil své nervy a snažil se, aby se mu netřásl hlas. „Myslím, že mám řešení tvého problému.“
autor: Steinsgrrl Tom uložil svůj grafický návrh ještě jednou, jen pro jistotu, a zavřel program. Nápady mu přicházely tak rychle a tak snadno, že teď měl šest dobrých návrhů, aby je ukázal panu Shaskymu a jeho společnosti. Rychle si obul boty a
